Váš prohlížeč není podporovaný - stránky se nemusí zobrazit správně. Použijte podporovaný prohlížeč.


Váš prohlížeč není podporovaný - stránky se nemusí zobrazit správně. Použijte podporovaný prohlížeč.
 

Udělejte si ze svých alb kalendář

Ideální jako dárek nebo jen tak pro sebe na památku.
Levně, rychle, jednoduše.



reklama

40 fotek, 3.10.2017, 38 zobrazení, 28 komentářů | krajina, příroda
Svatošské skály jsou Národní přírodní památka vyhlášená v roce 1933. Důvodem ochrany jsou geomorfologicky ojedinělé žulové skalní tvary na levém břehu Ohře s fragmenty reliktních borů a s výskytem vzácných či ohrožených druhů rostlin a živočichů. Území národní přírodní památky je součástí Evropsky významné lokality Kaňon Ohře zahrnuté do soustavy Natura 2000. Péčí o území je pověřena správa CHKO Slavkovský les.
Skalní útvary ve vysokém skalním břehu vznikly v žulovém masívu působením řeky Ohře. Tvoří je množstvím skalních pilířů, hranolů a jehlanů. Pozoruhodné skalní útvary byly vytvořeny postupným zvětráváním a odnosem žulových bloků, činností řeky i erozivním působením mrazu. Charakteristická je bloková odlučnost žuly podle navzájem kolmých směrů. Okraj území tvoří řada menších skalních těles a žulových sutí.
Území se nachází přibližně dva kilometry jižně od Doubí, městské části Karlových Varů, na levém břehu Ohře, na severním okraji CHKO Slavkovský les.

Zdroj a bližší info: https://cs.wikipedia.org/wiki/Svato%C5%A1sk%C3%A9_sk%C3%A1ly
64 fotek, 29.7.2016, 39 zobrazení, 28 komentářů | architektura, dokumenty, krajina
Barokní poutní areál Maria Loreto s kaplí Panny Marie Loratánské byl vystavěn v letech 1664-1689 chebskými jezuity u farního kostela sv. Ducha na vrcholu návrší severovýchodně od vsi Starý Hrozňatov (Alt Kinsberg). K areálu stoupala několik kilometrů dlouhá křížová cesta s 29 zastaveními. Během druhé poloviny 20. století však opuštěný a neudržovaný areál zcela zchátral a proměnil se ve zříceniny. Hned po roce 1989 začaly snahy o záchranu areálu. Nákladná celková rekonstrukce areálu probíhala v letech 1992-2010 za česko-neměcké spolupráce.

Zdroj: http://www.pamatkyaprirodakarlovarska.cz/stary-hroznatov-poutni-areal-maria-loreto
Podrobné informace: https://cs.wikipedia.org/wiki/Loret%C3%A1nsk%C3%A1_kaple_ve_Star%C3%A9m_Hroz%C5%88atov%C4%9B
30 fotek, 3.10.2017, 53 zobrazení, 22 komentářů | architektura, dokumenty, kultura
Kostel Navštívení Panny Marie je římskokatolický poutní kostel zasvěcený Navštívení Panny Marie nedaleko Žlutic v okrese Karlovy Vary. Od roku 1958 je chráněn jako kulturní památka České republiky. Kostel stojí v zaniklé vesnici Skoky nad vodní nádrží Žlutice. Jednolodní neorientovaný kostel z let 1736 až 1738 byl postaven stavitelem Johannem Schmiedem z Útviny na místě původní kaple postavené roku 1717. Mohutný svatostánek na umělé terase odvodňované dvěma štolami má dvouvěžové průčelí, k obdélníkovému presbytáři přiléhají po stranách dvě sakristie (jedna s funkcí panské oratoře). Interiér je přístupný železnými vraty s motivy hvězd v diagonální mříži. V letech 1990–2006 byl systematicky vykrádán a poškozován vandaly. Zařízení kostela bylo zničeno nebo je uloženo v depozitáři. Během poutní sezóny a v době konání poutí je zde kopie poutního obrazu z Tepelského kláštera.
Hlavní oltář s baldachýnem na čtyřech točených sloupech pochází z doby kolem roku 1760. Za oltářem stojí kulisovitě řazené dřevěné stěny se sochami andělů a holubicí Ducha svatého. Na přední stěně se v rámu nachází obraz zdejší poutní Madony (obraz s motivem oltáře Panny Marie Pasovské) z roku 1717 od toužimského malíře J. W. Richtera. Po stranách oltáře stojí na brankách sochy svatého Jáchyma a svaté Anny. Boční oltáře pocházejí z roku 1760. Interiér dále zdobí obrazy svatého Josefa, svatého Jana Nepomuckého, svatého Václava, kopie obrazu Panny Marie z poloviny 18. století. Kazatelna s reliéfem zvěstování Panny Marie je z roku 1767. Interiér doplňují vyřezávané lavice a zpovědnice.
Poutní místo vzniklo roku 1717, kdy zdejší sedlák Adam Lienert postavil malou kapli a do ní umístil obraz Panny Marie Pomocné malíře Johanna Wolfganga Richtra z Toužimi, kopii zázračného obrazu Panny Marie Pomocné z německého Pasova. Množství zázraků a vyléčených nemocí proslavilo toto místo natolik, že sem přicházelo přes 40 000 poutníků ročně a místo se stalo známým po celých Čechách. Rčení „Panenko Skákavá“ pochází právě ze Skoků. Tradice poutí byla přerušena za vlády císaře Josefa II., oživení nastalo až ve 20. století. Ke druhému období útlumu poutí pak došlo v době obou světových válek a později po roce 1950. Vesnice byla koncem 60. let 20. století vysídlena a téměř celá zbořena. Příjezdovou cestu z údolí zalila voda vodní nádrže Žlutice. Ve Skocích se konají dvě hlavní poutě: 1. května a první neděli v červenci. Od roku 2013 pak další poutní bohoslužby i během roku. V roce 2010 byla otevřena 58 km dlouhá sezónní mariánská poutní trasa Skocká stezka z kláštera v Teplé do Skoků. V průběhu roku je kostel nepravidelně zpřístupňován, během poutní sezóny v červenci a srpnu zpravidla denně. Zejména během léta se zde pořádají církevní a kulturní akce.
Probíhají aktivity na záchranu a oživení památky, které ve spolupráci s klášterem Teplá a Spolkem Němců v Čechách, z.s., organizuje spolek Pod střechou, z. s., z Toužimi. Od roku 2009 je kostel sezónně zpřístupněn poutníkům a turistům. Někdy se Skoky nazývají jako „české Lurdy“.

Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Kostel_Nav%C5%A1t%C3%ADven%C3%AD_Panny_Marie_(Skoky)
Viz též: https://cs.wikipedia.org/wiki/Skoky_(%C5%BDlutice)
20 fotek, 3.10.2017, 36 zobrazení, 16 komentářů | architektura, dokumenty, kultura
Sokolov (dříve též Falknov, německy Falkenau) je klasicistní zámek v centru stejnojmenného města v Karlovarském kraji. První panské sídlo bylo na jeho místě založeno již ve druhé polovině třináctého století. Dochovanou podobu ovlivnila především pozdně gotická a barokní přestavba. Od roku 1958 je chráněn jako kulturní památka ČR. Nejvýznamnějšími majiteli byli Šlikové a Nosticové. Zámek navštívily některé významné osobnosti například Josef Dobrovský nebo Johann Wolfgang von Goethe. V dnešní době se v zámku nachází městské informační centrum, malé muzeum, městská knihovna a svatební síň. Zámek je udržován ve velmi dobrém stavu.

Zdroj a bližší info: https://cs.wikipedia.org/wiki/Sokolov_(z%C3%A1mek)
29 fotek, 15.8.2016, 40 zobrazení, 15 komentářů | architektura, dokumenty, krajina, města
Vodárna s věžovým vodojemem v Kolíně byla vybudována v roce 1930 ve stylu konstruktivismu podle projektu Jana Hráského a Františka Jandy. Stojí na mírném návrší v ul. Míru na Pražském předměstí, v západním intravilánu města Kolína. Věžový vodojem vysoký 45 m je výraznou dominantou města viditelnou z širokého okolí. Od roku 2010 je chráněn jako kulturní památka České republiky. Rekonstrukcí z roku 2015 byl vodojem přebudován na rozhlednu a zpřístupněn veřejnosti. Po rekonstrukci nabízí 45 m vysoká vyhlídková věž návštěvníkům vyhlídku z nejvyššího patra, bezbariérový ochoz s projekcí a v prostoru bývalé vodní nádrže videoprojekci s expozicí přibližující historii budovy, její technická zařízení i tematiku vody a vodárenství. Zároveň upozorňuje na industriální architekturu a turistické cíle v okolí. Opravená věž byla slavnostně otevřena 9. září 2015.

Zdroj a bližší info: https://cs.wikipedia.org/wiki/Vod%C3%A1rna_Kol%C3%ADn
Oficiální stránky: http://www.vodarnakolin.cz/
14 fotek, 10.2.2018, 52 zobrazení, 18 komentářů | krajina, příroda
Čertova skála (566 m n.m.) - vyhlídkové místo
78 fotek, 4.7.2015, 59 zobrazení, 35 komentářů | architektura, dokumenty, kultura
Loretánská kaple Panny Marie v Rumburku, zvaná též Rumburská Loreta, byla postavena v letech 1704 až 1709 stavitelem Janem Lukasem Hildebrandtem a na rozdíl od svého originálu, který je z mramoru, je celá z pískovce. Základní kámen položil litoměřický biskup Jaroslav Franz Ignác. Na vnější výzdobě se podílel sochař Jan František Biener(t) ze Schirgiswalde. Uvnitř kaple najdeme sochu Černé Madony s dítětem, která byla roku 1694 zhotovena v Římě a posvěcena papežem Inocencem XII. Rumburská Loreta je přesnou kopií svého italského originálu a je nejen nejsevernější loretou v Čechách, ale i v Evropě. Postavit ji nechal zdejší kníže Anton Florian z Lichtenštejna.
Z pískovce jsou rovněž sochy deseti Sibyl a proroků, které jsou dílem barokního umělce Jana Františka Biener(t)a ze Schirgiswalde, který zhotovil také sochy na balustrádě před klášterem. Severní stranu zdobí sochy Sibyly libyjské a delfské, proroků Jeremiáše a Ezechiela. Reliéfy zobrazují Zvěstování Panně Marii, navštívení Panny Marie a sčítání lidu v Betlémě. Před stěnou je kamenný oltář, na kterém byla původně umístěna socha sv. Josefa.
Západní stranu zdobí sochy Sibyly perské, kumánské a eritrejské, proroků Davida a Malachiáše. Reliéry zobrazují klanění pastýřů a tří králů.
Jižní stranu zdobí sochy Sibyly sabinské a kumunské, proroků Mojžíše a Balaáma. Reliéfy zachycují smrt P. Marie a přenesení nazaretského domku ze Svaté Země do Dalmácie, a odtud do Loreta.
Uvnitř lorety se nachází socha Černé matky Boží Loretánské, pocházející z roku 1694, zhotovená v Římě a požehnaná papežem Inocencem XII.. Po svém požehnání byla vystavena osm dní v italském Loretu, kde ji mohli poutníci veřejně uctít, a poté byla osobně knížetem Antonínem Florianem Lichtenštejnem přenesena do Rumburku. Nejprve byla umístěna ve farním kostele, později v kostele klášterním, a konečně 15. září 1707 byla slavnostně přenesena do lorety. Stejně jako v italské Loretě jsou i zde umístěny makety velkých votivních svící. Na levé straně je výklenek s dvířky zdobenými dřevořezbou na motivy zvěstování P. Marie. Pod novodobým oltářem je umístěna hrobka.
V roce 1771 byla instalována v malé věži loretánské kaple zvonková hra. Když se časem poškodila, byla prodána do Saska. Rumburská Loreta patří do komplexu několika staveb. Kolem lorety byly v letech 1743 až 1749 postaveny ambity s křížovou cestou, které jsou zdobeny malbami motivovanými životem P. Marie. Dále do komplexu patří klášterní kostel sv. Vavřince a bývalý kapucínský klášter, kde je objekt městské knihovny.
Celý komplex kapucínského kláštera včetně lorety je chráněn jako kulturní památka České republiky.

Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Loret%C3%A1nsk%C3%A1_kaple_v_Rumburku
Oficiální stránky: http://www.loretarumburk.cz/
42 fotek, 5.8.2016, 49 zobrazení, 24 komentářů | architektura, dokumenty, kultura, města, příroda
Fürstenberská zahrada se nachází v Praze na Malé Straně. Je součástí tzv. palácových zahrad pod Pražským hradem a dělí se na Malou a Velkou Fürstenberkou zahradu. Sousedí na severu se zahradou Na Valech a Starými zámeckými schody, na jihu s různými paláci, na západě se zahradou kolovratskou. Byla založena v polovině 17. století. Velká Fürstenberská zahrada (1,5 ha), jedna ze šlechtických zahrad pod Pražským hradem, je rozdělena na veřejnou terasovou část a neveřejnou část kolem Fürstenberského paláce (polské velvyslanectví). Teprve v roce 2008 byla dokončena obnova a zpřístupněny terasové části. Jejich rozloha je zhruba stejně velká, jako rozloha všech palácových zahrad. Velká Fürstenberská zahrada není součástí Zahrad pod Pražským hradem, jejichž správu zajišťuje Národní památkový ústav, vstup je oddělen a není možné z ní projít do komplexu zahrad, se kterým sousedí.

Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/F%C3%BCrstenbersk%C3%A1_zahrada
25 fotek, 21.10.2017, 61 zobrazení, 35 komentářů | architektura, dokumenty, kultura
Svatá Dobrotivá je název pro augustiniánský klášter nacházející se ve středočeské obci Zaječov v okrese Beroun. Zdejší klášter pod názvem klášter Zvěstování Panny Marie založil jako první augustiniánský klášter v Čechách v roce 1262 pan Oldřich Zajíc z Valdeka jako dík za vítězství Přemysla Otakara II. nad uherským králem Bélou IV. v bitvě u Kressenbrunnu. V roce 1327 klášter získal ostatky svaté Dobrotivé (Benigny), umučené roku 449. Od té doby se klášter nazývá „klášter svaté Dobrotivé“ a stává se cílem každoročních poutí až do husitských nepokojů. Během husitských válek byl vypálen. Po nich byl klášter obnoven až roku 1469. Během dalších válek byl několikrát pobořen a znovu obnoven. Koncem 17. století proběhla velkorysá barokní přestavba podle plánů italského architekta Dominika Canevalleho a jeho syna. Zdejší klášter byl významným poutním místem zejména v 18. století pro svoji pověst o zázračné sošce svaté Benigny. Klášter byl násilně zrušen v dubnu 1950 v rámci Akce K, kdy byli zdejší řeholníci internováni do pracovních táborů. 1. září 1950 byl ve Svaté Dobrotivé zřízen 52. pomocný technický prapor. Areál kláštera tehdy začal chátrat. Po roce 1990 byl klášter vrácen augustiniánům, je postupně opravován, a v kostele se slouží pravidelné bohoslužby, které dojíždějí sloužit augustiniáni z pražského kláštera u kostela sv. Tomáše.

Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Kl%C3%A1%C5%A1ter_Zaje%C4%8Dov
35 fotek, 18.7.2016, 70 zobrazení, 32 komentářů | krajina, příroda
Petrovy kameny jsou vrchol, který se nachází v pohoří Hrubý Jeseník v Pradědské hornatině. Třetí nejvyšší vrchol Hrubého Jeseníku tvoří tři mohutná skaliska, vysoká 7 metrů. Skály leží ve Slezsku v těsné blízkosti historické zemské hranice s Moravou. Jsou součástí katastrálního území Malá Morávka (součást stejnojmenné obce). Petrovy kameny dominují hlavnímu hřebenu od Pradědu k sedlu na Skřítku, tvoří vedlejší vrchol Vysoké hole. Hora je budována metamorfovanými horninami, zejména fylity a kvarcity. Hřeben kolem Petrových kamenů a Vysoké hole je plochý, příkře ale spadá zejména na východě do Sviního žlebu a na západě se do něj zařezává kaňon Bílé Opavy. Vrcholové skalisko Petrových kamenů je mrazový srub. Reliktem po době ledové jsou mrazem tříděné polygonální půdy. Petrovy kameny leží na hlavním evropském rozvodí mezi Baltským a Černým mořem. Divoká Desná odvádí své vody do Moravy a Dunaje, Bílá Opava do Odry. Petrovy kameny jsou z botanického hlediska unikátním místem evropského významu. Přežívají zde relikty z doby ledové - řada vzácných lišejníků a mechů, vrba bylinná a zejména dva jesenické endemické druhy: zvonek jesenický a lipnice jesenická. Petrovy kameny jsou jedna z nejcennějších botanických lokalit v ČR. Kvůli ochraně endemických druhů rostlin i živočichů je výstup na Petrovy kameny zakázán. Jelikož často dochází k nerespektování zákazu, musí Správa CHKO zajišťovat ostrahu lokality, aby se předešlo oslabení populací vzácných druhů. Za čarodějnických procesů v 17. století byly Petrovy kameny označovány jako dějiště čarodějnických sletů. Podle pověsti dostaly Petrovy kameny jméno po mladém kováři, který se zde ukryl se svou dívkou, dcerou správce sovineckého panství, když prchal před jejím otcem.

Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Petrovy_kameny
26 fotek, 8.4.2017, 45 zobrazení, 18 komentářů | architektura, dokumenty, kultura
Cvokařské muzeum (výroby cvoků) ve Starém Rožmitále bylo vybudováno v roce 2011 nadšením chalupáře, který si před čtyřiceti lety ze stavení, v jehož části je dnes muzeum umístěno, vzal za manželku Jiřinu Kulovanou, jejíž předci se věnovali cvokařskému řemeslu. Muzeum, do kterého je vstup volný a nutný, je kromě zimních měsíců otevřeno denně od slušné hodiny ranní do soumraku...

Zdroj: https://mapy.cz/zakladni?x=13.8522832&y=49.6064797&z=17&source=base&id=1911540

Bližší info: http://www.staryrozmital.cz/cvokarske-muzeum/
14 fotek, 22.10.2017, 49 zobrazení, 23 komentářů | dokumenty, krajina, kultura, příroda
Patříte-li k milovníkům tajemných míst, zkuste v Brdech najít zaniklý klášter benediktinů, který se nachází nad Hořejším Padrťským rybníkem pod bezejmennou kótou 719. Ve středověku zde stával klášter Teslín s kostelem Svatého Jana Křitele.

V lesích nad silnicí mezi Spáleným Poříčím a Rožmitálem pod Třemšínem byste našli bývalou obec Teslíny. Nedaleko od ní se nacházel klášter benediktinského probošství s kostelem snad sv. Jana Křtitele. Klášter vznikl pravděpodobně na konci 11. století, kdy mu král Přemysl Otakar II. mu daroval několik vesnic. Ústřední stavbou byl kamenný gotický jednolodní kostel o délce asi 51 m a šířce 12 m.

Jako nemálo jiných staveb, doplatila i tato na husitské války - dne 8. 2. 1421 byly objekty kláštera zničeny husitskými vojsky. Dochovaly se doklady, že ještě roku 1888 byly zbytky kostela patrné. Dnes již lze stěží rozeznat půdorys chrámu. V blízkosti se nachází rybníky původního hospodářství, obnovené až koncem 20. století.

Zdroj: http://www.kudyznudy.cz/aktivity-a-akce/aktivity/klaster-tesliny---tajemne-misto-brd.aspx
50 fotek, 4.7.2015, 43 zobrazení, 16 komentářů | architektura, dokumenty, kultura, města
Rumburk (německy Rumburg, hornolužickosrbsky Romjbor) je město v nejsevernější části České republiky, ve východní části Ústeckého kraje, v severovýchodní části okresu Děčín, ve Šluknovském výběžku. Žije v něm přibližně 11 tisíc obyvatel. Město leží ve Šluknovské pahorkatině a protéká jím říčka Mandava. V Rumburku jsou hraniční přechody do německých měst Seifhennersdorfu a Neugersdorfu. Rumburk je obcí s rozšířenou působností. Město se rozkládá na ploše 24,71 km2 v nadmořské výšce 387 m. n. m. Bylo proslulé textilní výrobou tzv. véby a výrobou tzv. rumburských kamen, které zde vyráběla firma Rukov a dalšími produkty. Ve městě v roce 1918 proběhla vzpoura vojenských navrátilců z ruského zajetí. Deset účastníků bylo popraveno a další byli uvězněni v Malé pevnosti v Terezíně. V areálu kapucínského kláštera se nachází poutní Loretánská kaple vybudovaná počátkem 18. století. Jde o nejseverněji stojící stavbu svého druhu na světě. (Kapli je věnováno samostatné fotoalbum. - https://jaropet.rajce.idnes.cz/Rumburk_-_Loretanska_kaple_Panny_Marie_severni_Cechy%2C_Sluknovsky_vybezek/ )

Zdroj a bližší info: https://cs.wikipedia.org/wiki/Rumburk
41 fotek, 29.7.2017, 66 zobrazení, 35 komentářů | architektura, krajina
Rozhledna Rumburak se nachází na jižním úpatí Velkého kopce, kóta 494 m n.m., východně hradu Bítov, sz. obce Bítov. Velký kopec je součástí Bítovské vrchoviny. Rozhledna je součástí restaurace a penzionu manželů Pyskových. Pojmenována byla po jejich ptačím miláčkovi. Náklady na stavbu, která probíhala od podzimu 2008 do června 2009, se odhadují na 4 mil. korun. Slavnostní otevření proběhlo 4. července 2009. Cihlová hranolovitá věž má celkovou výšku 30 m, vyhlídková plošina s dřevěným ochozem je ve výšce 26 m, dostanete se na ni po 146 schodech. Komplex leží při silnici vedoucí k hradu Bítov, je možné před ním zaparkovat. Pěšky se k ní můžete vydat též z přístaviště pod hradem. Rozhledna je přístupná po celý rok, v létě od 10:00–18:00 hod, v zimě od 10:00–16:00 hod, vstupné pro dospělé je 30,- Kč, děti do 1 m mají vstup zdarma. Co vše lze spatřit z rozhledny ukazují kreslené informační panely. Krom hradu Bítov, zříceniny hradu Cornštejn a Vranovské přehrady jsou za příznivého počasí vidět vrcholky Alp.

Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Rumburak_(rozhledna)
22 fotek, 13.7.2017, 48 zobrazení, 41 komentářů | krajina, příroda
Mužské kameny (polsky Czeskie Kamienie, německy Mannsteine) je hora v Krkonoších, ležící na česko-polské hranici asi 6 km severně od Špindlerova Mlýna a 7,5 km jihovýchodně od polského města Szklarska Poręba. Na vrcholu jsou výrazná žulová skaliska s balvanovými a suťovými poli. Vrcholové skály se táhnou v délce přes 50 metrů, na výšku měří 10-11 metrů a nabízejí výborné panoramatické výhledy. Vrchol se nachází v I. zóně KRNAP, přímo na hlavní krkonošské hřebenovce - červeně značené cestě česko-polského přátelství. K Petrově boudě na východním úbočí vedlejších Dívčích kamenů vede i žlutá turistická značka ze Špindlerova Mlýna, která se nad Petrovkou napojuje na červenou hřebenovku (celkem 8 km). V sedle se Śmielcem, 500 m západně od vrcholu, se nachází Kalmanův pomník, připomínající tragickou smrt českého novináře Rudolfa Kalmana, který zde zahynul ve sněhové bouři 14. ledna 1929. Asi 750 východně od vrcholu se tyčí o 3 metry nižší Dívčí kameny (1414 m n. m.), s podobnými žulovými vrcholovými skalisky.

Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Mu%C5%BEsk%C3%A9_kameny
37 fotek, 31.7.2016, 83 zobrazení, 59 komentářů | architektura, dokumenty, kultura, města
Bečov nad Teplou (německy Petschau) je město v Karlovarském kraji. Historické jádro města je městskou památkovou zónou. V místním zámku je umístěn relikviář svatého Maura, podle některých zdrojů druhá nejcennější (movitá) památka v Česku. Žije zde 950 obyvatel.

Zdroj a bližší info: https://cs.wikipedia.org/wiki/Be%C4%8Dov_nad_Teplou
21 fotek, 19.7.2017, 37 zobrazení, 4 komentáře | architektura, dokumenty, krajina, vesnice
Obec Lažiště se nachází v okrese Prachatice, kraj Jihočeský, zhruba 6 km severozápadně od Prachatic. Leží v Šumavském podhůří (podcelek Vimperská vrchovina, okrsek Bělečská vrchovina), v povodí Žárovenského potoka, který je levostranným přítokem řeky Blanice. Ke dni 1. 1. 2016 zde žilo 334 obyvatel. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1352. Na návsi stojí kostel sv.Mikuláše ze 13.století. V obci se také nacházejí roubené domy (nejsou na fotkách).

Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/La%C5%BEi%C5%A1t%C4%9B
47 fotek, 21.7.2017, 38 zobrazení, 28 komentářů | architektura, krajina, příroda
Rozhledna na Churáňově u Zadova se nachází na úpatí svahu asi 1 km jižně od Churáňova. Nejedná se však o klasickou rozhlednu, ale o netradiční vyhlídkovou plošinu na samém vrcholu dřevěné nájezdové rampy skokanského můstku, ve výšce 32 metrů nad zemí. Lyžařský skokanský můstek byl postaven v roce 1978. Pro veřejnost byl můstek zpřístupněn v roce 1993, v provozu však rozhledna nevydržela dlouho a po pár letech byla kvůli havarijnímu stavu uzavřena. Naposledy se tu v roce 1996 konal závod o Pohár Šumavy. Na začátku nového tisíciletí však již byla jedinečná a oblíbená rozhledna pro návštěvníky zcela uzavřena. Na podzim 2014 se však začalo s generální opravou a turistům se unikátní rozhledna naplno otevřela v létě 2015. Novou atrakcí na rozhledně je horolezecká stěna na jihozápadní straně věže. Můstek se nachází na okraji lyžařského areálu Zadov v nadmořské výšce kolem 1100 m n.m., asi 5,5 km směrem na JZ od obce Stachy. Výhled z můstku je zajímavý, částečně však omezený vzrostlými stromy. Na severu se vypíná pásmo hor s vrcholem Javorník a na východě oblast Strakonicka.

Zdroj: http://www.kudyznudy.cz/aktivity-a-akce/aktivity/rozhledna-na-skokanskem-mustku-churanov-na-zadove.aspx
40 fotek, 11.6.2017, 26 zobrazení, 3 komentáře | architektura, dokumenty, kultura, města
Národní památník na Vítkově je funkcionalistický památník, jehož hrubá stavba byla postavena v letech 1929–1933 na vrchu Vítkově v Praze podle projektu Jana Zázvorky. Hlavním účelem mělo být uctění památky československých legionářů a československého odboje v období 1. světové války (1914–1918). Rozšířen byl v letech 1946–1949. Mezi lety 1954–1962 tu bylo umístěno mauzoleum Klementa Gottwalda. Dnes jsou v památníku uloženy ostatky neznámého vojína z bitvy u Zborova a z dukelské operace. Zároveň byla v památníku instalována expozice Křižovatky české a československé státnosti. Součástí památníku je i třetí největší bronzová jezdecká socha na světě, socha Jana Žižky.

Zdroj a bližší info: https://cs.wikipedia.org/wiki/N%C3%A1rodn%C3%AD_pam%C3%A1tn%C3%ADk_na_V%C3%ADtkov%C4%9B
http://www.nm.cz/Hlavni-strana/Navstivte-nas/Narodni-pamatnik-na-Vitkove.html

Komentáře

nebo přihlásit Komentář lze odeslat klávesovou zkratkou shift + enter

Rajce.net je největší česká sociální síť
zaměřená na sdílení fotografií a videí.

Nabízí neomezený prostor zdarma, snadnou a rychlou výrobu fotoknih i jiných fotoproduktů.