rajce.net - místo pro vaše fotografie

Nezapomenutelný výstup na nejvyšší vrchol české části Jizerských hor.

Město Frýdlant se nachází na severu Čech v libereckém kraji v tzv.frýdlantském výběžku na okraji Jizerských hor. Bylo odedávna přirozeným centrem okolního kraje, patrně proto nazývaného Frýdlantsko. Město samo vznikalo a rozrůstalo se ve stínu stejnojmenného hradu střežícího zemskou stezku do Lužice. Rozkládá se na obou březích řeky Smědé. Historické jádro města bylo prohlášeno městskou památkovou zónou.

Tento mariánský sloup (Panna Maria s malým Ježíšem) stojí na severní straně Dolního náměstí v Odoleně Vodě a byl postaven roku 1706.

Poutní místo s kostelem Navštívení Panny Marie s bývalým františkánským klášterem, dnes Mezinárodním centrem duchovní obnovy, se nachází uprostřed stejnojmenného městečka v kotlině říčky Smědé pod severními svahy Jizerských hor v nadmořské výšce 350–400 m n. m.

Hrdly jsou vesnice v okrese Litoměřice v Ústeckém kraji, jedna ze dvou místních částí města Bohušovice nad Ohří. Ves se rozkládá v rovinaté krajině v nadmořské výšce 156 m po pravé straně řeky Ohře. Patří mezi nejstarší písemně doložená sídla v ČR; první zmínka o nich (Heridel) se vyskytuje již roku 993 ve výčtu vsí, kterými kníže Boleslav II. obdaroval právě zakládaný břevnovský klášter. Od r. 1425 patřily Hrdly Vilému z Konic, ale po sto letech se vrátily zpět břevnovskému klášteru. V té době patrně byla v Hrdlech uprostřed vsi vystavěna rezidence. Za stavovského povstání prodali stavové Hrdly Václavu Vilémovi z Roupova. Po Bílé hoře propadlo veškeré Roupovcovo jmění konfiskaci a břevnovský klášter získal Hrdly opět zpět. Rezidence značně utrpěla za první a druhé slezské války. Proto byla v l. 1746 – 1747 buď přestavěna a nebo zcela nově vystavěna jako jednoduchý barokní zámek (architekt Kilián Ignác Dientzenhofer). Po požáru v r. 1824 byl zámek nepříliš zdařile opět přestavěn, čímž utrpěla jeho uměleckohistorická hodnota. Momentálně je v havarijním stavu a je v něm umístěno několik bytových jednotek.
Na návsi v sousedství zámku se nachází barokní sousoší sv. Benedikta, dílo sochaře Karla Josefa Hiernleho z roku 1745; návrh podstavce pochází taktéž od K. I. Dientzenhofera.

Dřevěná rozhledna se nachází cca 1km jižně od osady Rohatce (část obce Hrobce) na Litoměřicku a byla postavena na jaře 2011. Leží sice v nadmořské výšce pouhých 221 m, avšak je z ní krásný kruhový výhled na Roudnici nad Labem s Řípem a na České středohoří.

Počaply jsou vesnice, která leží nedaleko od města Terezín v okrese Litoměřice těsně při břehu řeky Labe nedaleko od terezínské Malé pevnosti asi 3 kilometry východně (proti proudu řeky) od Litoměřic. Ve vsi se nachází velmi cenný barokní kostel svatého Vojtěcha (autor Kilián Ignác Dientzenhofer). Obec byla kvůli své poloze v roce 2002 těžce poškozena katastrofálními povodněni.

Kostel sv.Jakuba v osadě Církvice-Jakub byl postaven v roce 1165 v románském slohu ve vsi s původním názvem Vrch Svatého Jakuba. Za zakladatele je považována Marie ze Švábenic se syny Slaviborem a Pavlem. Kostel byl vysvěcen v roce 1165 pražským biskupem Danielem. Aktu svěcení se podle dochované autentiky pražského biskupa Daniela zúčastnil český král Vladislav s královnou Juditou. Kostel se řadí mezi nejpozoruhodnější románské stavby v Čechách především díky unikátní reliéfní výzdobě.