Náš tip

Proměňte svá alba ve fotoknihu!
Ideální jako dárek nebo jen tak na památku.
Levně, rychle, jednoduše.

Nový Herštejn je zřícenina hradu na zalesněném stejnojmenném kopci u Kdyně v okrese Domažlice. Hrad byl založen v první polovině čtrnáctého století. Roku 1475 ho dobylo bavorské vojsko a později byl obnoven již jen k hospodářským účelům. Po roce 1524 ho koupilo město Domažlice, které nechalo nepotřebný hrad zpustnout.

Zdroj a podrobnější info: https://cs.wikipedia.org/wiki/Nov%C3%BD_Her%C5%A1tejn
více  Zavřít popis alba 
4 komentáře
  • 28.7.2018
  • 18 zobrazení
  • 4
  • 44
Obec Chlum Svaté Maří (německy Maria Kulm) se nachází v západních Čechách na Sokolovsku v Karlovarském kraji na okraji Sokolovské pánve v podhůří Krušných hor. Římskokatolický kostel Nanebevzetí Panny Marie a svaté Máří Magdaleny v Chlumu Svaté Máří je poutní kostel postavený začátkem 15. století u konventu křížovníků s červenou hvězdou, kteří sem byli povoláni v roce 1383. Nachází se zde gotická soška sedící Panny Marie s Ježíškem z období tzv. krásného slohu (kolem roku 1400), nalezená podle legendy v křoví u cesty. Areál proboštství sv. Máří Magdaleny s kostelem byl vystaven v letech 1687–1728. Původním projektantem byl pravděpodobně J. B. Mathey, potom zde působil další významný barokní stavitel K. Dientzenhofer a stavbu dokončil Dientzenhoferův polír W. Braunbock.

Zdroj a bližší info: https://cs.wikipedia.org/wiki/Kostel_Nanebevzet%C3%AD_Panny_Marie_a_svat%C3%A9_Ma%C5%99%C3%AD_Magdaleny
více  Zavřít popis alba 
16 komentářů
  • 3.10.2017
  • 29 zobrazení
  • 5
  • 1616
Pirkštejn (též Pirkenštejn) je hrad v Ratajích nad Sázavou, zvaný dolní. Byl vystavěn ve 14. století v jihozápadní části ratajské ostrožny Jindřichem z Lipé. Dějiny hradu úzce souvisí s dějinami druhého ratajského hradu přestavěného na zámek. Jejich společným zakladatelem byl v první třetině čtrnáctého století Jindřich z Lipé, ale první písemná zmínka o obou hradech pochází až z roku 1346. Pánům z Lipé Pirkštejn patřil až do poloviny šedesátých let čtrnáctého století, kdy hrad získali páni z Pirkštejna, kteří hrad pojmenovali Pirkštejn podle svého rodového hradu Sloupu (německy Bürgstein). Z jejich rodu pocházel významný politik doby po skončení husitských válek Hynce Ptáček z Pirkštejna. Zemřel 27. srpna 1444 v Ratajích a je zde i pochován v kostele svatého Matouše. Za pánů z Pirkštejna byl právě Pirkštejn sídelním ratajským hradem, kterým zůstal až do šestnáctého století, kdy Malešičtí z Černožic přestavěli druhý horní hrad na renesanční zámek. Mezitím se však v držení hradu vystřídali páni ze Švamberka, Viktorín z Poděbrad a řada dalších rodů. I po přestěhování panského sídla zůstal Pirkštejn udržován. Během selského povstání v roce 1627 byl poškozen, a opuštěn. V letech 1713–1724 ho přestavěli na faru se zvonicí. Hrad je v majetku církve, od roku 2015 je pronajat pražskému kavárníkovi Kobzovi a je veřejnosti – až na výjimky – nepřístupný. Každoročně jsou zde na konci srpna zahajovány Slavnosti Pirkštejnské růže.

Zdroj a bližší info: https://cs.wikipedia.org/wiki/Pirk%C5%A1tejn
více  Zavřít popis alba 
11 komentářů
  • 3.7.2019
  • 29 zobrazení
  • 4
  • 1111
Boubín (1362 m n. m.) (německy Kubani, Kubany) je hora v Boubínské hornatině, pátý nejvyšší vrchol české části Šumavy a třetí nejvyšší v Jihočeském kraji. Oblý masív Boubína tvoří spolu s ostře tvarovaným Bobíkem (1264 m n. m.) charakteristickou siluetu Šumavy viditelnou i ze značně vzdálených míst. Od listopadu 2004 je na vrcholu znovu vybudovaná dřevěná rozhledna, 21 m vysoká, nabízející znamenitý rozhled na celé panorama Šumavy (Libín, Kleť, Chlum, Bobík, Smrčina, Plechý, Stožec, Třístoličník, Luzný, Černá hora, Poledník) na jedné straně a do nitra Čech (Vimperk, Brdy, JE Temelín, Hluboká nad Vltavou) na straně druhé. Za dobré viditelnosti lze spatřit Alpy (např. Dachstein). Jedná se o druhou nejvýše položenou rozhlednu v Česku a nejvýše položenou rozhlednu v Jihočeském kraji.

Zdroj a bližší info: https://cs.wikipedia.org/wiki/Boub%C3%ADn
Kategorie: krajinapříroda
více  Zavřít popis alba 
17 komentářů
  • 20.7.2017
  • 38 zobrazení
  • 6
  • 1717
Kategorie: krajinazemě
více  Zavřít popis alba 
37 komentářů
  • 6.4.2019
  • 41 zobrazení
  • 5
  • 3737
Barokní poutní kostel sv. Mikuláše byl postaven nad vydatným pramenem na SV úpatí hradište Vraclav. Pozdne barokní stavba z let 1724-1726 podle plánu Karla Antonína Canevalle stojí na kamenné terase s dvouramenným schodištem. Ctvercová lod se zaoblenými rohy je sklenuta plochou kupolí, na jižní strane má ctvercový presbytár, na severní nad vchodem štítové prucelí mezi dvema nízkými vežemi. Zarízení pochází z 1. poloviny 18. století. Ve stráni nad terasou stojí roubená poustevna z roku 1692. Severne pod kostelem a terasou, na míste barokních lázní, stojí hostinec cp. 5. Hradište Vraclav se zachovanými valy a pomníkem Vršovcu z r. 1908 k 800. výrocí jejich zdejšího vyvraždení v r. 1108 se nachází na návrší severovýchodne od obce.

Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Vraclav
více  Zavřít popis alba 
12 komentářů
  • 25.5.2019
  • 33 zobrazení
  • 5
  • 1212
více  Zavřít popis alba 
10 komentářů
Kostel sv.Víta v Kostelci nad Labem je pozdně gotická stavba, kterou nechali postavit v letech 1485 - 1492 Sekerkové ze Sedčic. Chrámové trojlodí bylo dokončeno počátkem 16. století. V letech 1566–67 byl kostel renesančně přestavěn, upraven v 17. století a r. 1728. Jižní předsíň pochází z poloviny 18. století. Hlavní a boční oltáře jsou pseudogotické, ostatní zařízení je převážně barokní z 18. století.

Zdroj: mapy.cz, kudyznudy.cz
více  Zavřít popis alba 
14 komentářů
  • 28.9.2017
  • 41 zobrazení
  • 8
  • 1414
Kostel svatého Vendelína zde byl postaven z důvodu nedostatku místa ve vedlejší obci Habovka podle návrhu významného architekta Milana Michala Harmince. Základní kámen byl položen v roce 1929. Kostel byl vysvěcen v roce 1933, kdy ho vysvětil Andrej Hlinka. Kříž před kostelem pochází z roku 1834. Nacházejí se v něm relikvie sv. Vendelína.

Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Zuberec
více  Zavřít popis alba 
11 komentářů
  • 22.7.2018
  • 52 zobrazení
  • 8
  • 1111
Rozhledna Maják se nachází na bývalé důlní výsypce asi jeden kilometr severovýchodně obce Strupčice v okrese Chomutov. Stavbu podle projektu architektů Klody, Feistnera a Pechanková postavili dobrovolníci v rámci kurzu „Artefakt“ při natáčení dokumentárního filmu o Mostecku Martina Ryšavého „Na vodě“. Náklady na konstrukci pouze s použitím dřevěných prvků činily 120 000 Kč a byly hrazeny z prostředků na natáčení společnosti Bionaut Films. Celková výška rozhledny je 7,5 m, vyhlídková plošina je ve výšce 4,8 m. K slavnostnímu otevření došlo 24. července 2012. Rozhledna stojí na okraji velkodolu Vršany, za ní je patrná tepelná elektrárna Komořany, nacházející se na místě bývalé obce stejnojmenné obce. Dále od východu lze zhlédnout Most, České středohoří, výsypku Březno, obec Strupčice, Chomutov, Jirkov a za ním Krušné hory.

Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Strup%C4%8Dice_(rozhledna)
Kategorie: cestováníkrajina
více  Zavřít popis alba 
14 komentářů
  • 25.7.2016
  • 44 zobrazení
  • 8
  • 1414
Neratov (německy Bärnwald) je dnes součástí Bartošovic v Orlických horách. Nachází se v okrese Rychnov nad Kněžnou, kraj Královéhradecký. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1550. Vznik obce je spojován s existencí sklárny, která zde koncem 15. století vznikla v souvislosti s kolonizací Orlických hor německým obyvatelstvem. Obec měla před 2. světovou válkou několik stovek stálých obyvatel. Neratov býval významným mariánským poutním místem. Po odsunu německého obyvatelstva, k němuž došlo po 2. světové válce v letech 1945 – 1946, obec téměř zanikla. V roce 1989 v ní žili již jen dva stálí obyvatelé. V roce 1992 založil kněz Josef Suchár Sdružení Neratov, jehož cílem byla obnova vesnice. V srpnu 2016 v ní žilo asi 60 obyvatel přihlášených k trvalému pobytu a obec se naplňovala v zimních a letních měsících díky chalupářům a rekreantům. Dominantou obce je barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie vystavěný v letech 1723–1733 pravděpodobně podle návrhu Giovanniho Battisty Alliprandiho. Na konci druhé světové války vyhořel, jeho torzo poté chátralo. Po roce 2000 byl rekonstruován a osazen částečně prosklenou střechou. Kostel je od roku 1992 chráněn jako kulturní památka České republiky. Dne 14. srpna 2011 byl zařazen mezi poutní místa královéhradecké diecéze.

Zdroj a další info: https://cs.wikipedia.org/wiki/Neratov_(Barto%C5%A1ovice_v_Orlick%C3%BDch_hor%C3%A1ch) a https://cs.wikipedia.org/wiki/Kostel_Nanebevzet%C3%AD_Panny_Marie_(Neratov_v_Orlick%C3%BDch_hor%C3%A1ch)
více  Zavřít popis alba 
18 komentářů
  • 29.8.2016
  • 62 zobrazení
  • 5
  • 1818
Nový Hrádek je městys v okrese Náchod, ležící v předhůří Orlických hor u hranic s Polskem. Nový Hrádek vznikl pravděpodobně jako podhradí přilehlého hradu Frymburka. První písemná zmínka o osadě Hrádek je z 18. července 1362, kdy tehdejší držitel Frymburka Čeněk z Lipé, v letech 1349–1360 nejvyšší maršálek Českého království, ustanovil faráře ke kostelu v Hrádku. Dne 10. dubna 1736 císař Karel VI. Novému Hrádku „nepřízní časů úplně zničenému“ udělil právo pořádat tři výroční trhy a jeden týdenní trh. V té době zřejmě došlo i k rozšíření prvotního jména Hrádek na Nový Hrádek. Od počátku osídlování zdejšího regionu bylo hlavní obživou obyvatel především zemědělství. První písemná zmínka o rozvoji průmyslu na Novém Hrádku je z roku 1537, kdy se připomíná těžba železných rud a existence hamru na řece Olešence. Dále zde působili lžičaři. Toto řemeslo se značně rozmohlo a v obci se ještě dlouho provozovalo. V prvním desetiletí 20. století začal na Novém Hrádku a okolí vznikat textilní průmysl. V současné době působí v obci výrobní družstva Velos (zařízení do koupelen, části jízdních kol, výrobky Ikea), Kovap (hračky) a Kaden (hračky, slunečníky, makety aut), 3 truhlárny, výroba těsnění firmy Přibyl, firma Hartman, pila firmy Klein a několik dalších menších soukromých provozoven. Významným zaměstnavatelem je i Výzkumný ústav Akademie věd ČR. Dominantou obce je barokní kostel sv. Petra a Pavla z roku 1723. Na hlavním oltáři kostela je umístěn obraz patronů kostela sv. apoštolů Petra a Pavla namalovaný pravděpodobně Petrem Brandlem. Uprostřed náměstí se nachází mariánský sloup z roku 1747, pomník obětem světových válek a kamenná kašna z roku 1864. V obci stojí mnoho zachovalých dřevěných roubených chalup.

Zdroj a bližší info: https://cs.wikipedia.org/wiki/Nov%C3%BD_Hr%C3%A1dek
více  Zavřít popis alba 
14 komentářů
  • 5.9.2018
  • 53 zobrazení
  • 7
  • 1414
Nový Hrad je hrad přestavěný na zámek na návrší v jižní části obce Jimlín v okrese Louny. Od roku 1964 je chráněn jako kulturní památka. Rozlehlý areál tvoří komplex obytných a hospodářských budov se třemi nádvořími, díky poloze na vyvýšeném prostranství a vysoké věži je dominantou širokého okolí. Hrad byl založen v 15. století rodem Kolovratů, později často střídal majitele a prošel přestavbou na renesanční a barokní zámek. Posledními soukromými majiteli byli Schwarzenbergové (1767–1947). Nyní je zámek ve správě Ústeckého kraje a je přístupný veřejnosti.

Zdroj a podrobnější info: https://cs.wikipedia.org/wiki/Nov%C3%BD_hrad_(Jiml%C3%ADn)
více  Zavřít popis alba 
29 komentářů
  • 17.9.2015
  • 54 zobrazení
  • 7
  • 2929
Ves Červený Dvůr je součástí obce Chvalšiny. Leží při silnici z Chvalšin do Českého Krumlova. První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1600. V osadě se nachází pozdně barokní zámek, obklopený rozsáhlým romantickým parkem. Původně zde stál renesanční letohrádek. Zámek obsahuje řadu hodnotných interiérů, především čínský sál s malbami Františka Jakuba Prokyše z roku 1756. V současnosti zámek slouží jako protialkoholní léčebna.

Zdroj a bližší info: https://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Cerven%C3%BD_Dv%C5%AFr_(Chval%C5%A1iny)
více  Zavřít popis alba 
12 komentářů
  • 3.11.2018
  • 79 zobrazení
  • 9
  • 1212
Kostel Nanebevzetí Panny Marie je barokní kostel, nacházející se ve městě Přeštice v Plzeňském kraji. Kostel stojí na pahorku v historickém jádru města, v části zvané Pohořko, kde se před rokem 1245 nacházelo hradiště s kaplí, patřící Svatoboru z rodu Drslaviců. Kapli později nahradil gotický kostel, jehož kapacita však v první polovině 18. století přestávala dostačovat. Výstavba současného barokního chrámu probíhala v letech 1750–1775. Pro Řád svatého Benedikta z Kladrub, vlastnící Přeštice, jej navrhl Kilián Ignác Dientzenhofer, který také stavbu až do své smrti roku 1751 vedl. Na pozici stavbyvedoucího se poté vystřídali František Ignác Prée, Anselmo Lurago a Antonín Haffenecker. Od roku 2008 je kostel národní kulturní památkou České republiky.

Zdroj a bližší info: https://cs.wikipedia.org/wiki/Kostel_Nanebevzet%C3%AD_Panny_Marie_(P%C5%99e%C5%A1tice)
více  Zavřít popis alba 
17 komentářů
  • 29.7.2018
  • 61 zobrazení
  • 9
  • 1717
Vesec u Sobotky je malá vesnice, místní část obce Libošovice v okrese Jičín, nalézající se asi 1 km jižně od Libošovic. Zástavba vsi je od roku 1995 chráněna jako vesnická památková rezervace. Ve vsi se dochovalo mnoho krásných roubených staveb využívaných většinou jako rekreační chalupy. V obci se také natáčelo několik scén z filmů Jára Cimrman ležící, spící, Jak dostat tatínka do polepšovny, V zámku a podzámčí nebo Přijela k nám pouť.

Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Vesec_u_Sobotky
více  Zavřít popis alba 
18 komentářů
  • 28.4.2018
  • 49 zobrazení
  • 6
  • 1818
Památník Antonína Dvořáka ve Vysoké u Příbramě je muzeum věnované zejména zdejším pobytům skladatele, který si toto místo značně oblíbil a získával tu inspiraci k tvorbě. Nachází se na západním okraji obce Vysoká u Příbramě mezi Příbramí a Rožmitálem pod Třemšínem. Budovu zámečku v novorenesančním slohu nechal postavit švagr Antonína Dvořáka, hrabě Václav Robert Kounic. Byla dokončena spolu s okolním anglickým parkem podle projektu architekta Čeňka Gregora roku 1878. Kounic Dvořákovi umožnil zámeček navštěvovat, kdykoli se mu zalíbilo; roku 1884 Dvořák od Kounice koupil nedaleký starší špýchar, který nechal přestavět na rodinný domek a učinil z něj pak letní sídlo, kam často jezdil s rodinou. Do Vysoké Dvořák zajížděl až do své smrti roku 1904. V letech 1897 a 1898 v zahradním domku na okraji parku žil a tvořil básník Josef Václav Sládek. V parku se nachází dvě jezírka, z nichž jedno Dvořáka inspirovalo ke složení opery Rusalka. Zámeček je v současnosti upraven jako muzeum, které připomíná i osobnost hraběte Václava Kounice; nachází se v něm koncertní sál, knihovna a galerie, konají se zde i svatební obřady.

Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Pam%C3%A1tn%C3%ADk_Anton%C3%ADna_Dvo%C5%99%C3%A1ka_ve_Vysok%C3%A9_u_P%C5%99%C3%ADbram%C4%9B
více  Zavřít popis alba 
25 komentářů
  • 21.10.2017
  • 60 zobrazení
  • 8
  • 2525
Vinařická hora (413 m) je kopec 1 km severně od Vinařic v okrese Kladno. Zatímco na východní straně vrchol jen nevýrazně vystupuje z rozsáhlé plošiny zvané Rovina, směrem k západu a severu svahy spadají zhruba o 140 m do údolí Knovízského potoka. Vinařická hora je pozůstatkem třetihorního stratovulkánu. Opuštěné lomy, v nichž probíhala těžba od 19. století do 80. let 20. století, odkrývají pohledy na střídavě uložené vrstvy čediče, vyvrženého popela a utuhlé lávy, které tvoří těleso sopky.

Zdroj a bližší info: https://cs.wikipedia.org/wiki/Vina%C5%99ick%C3%A1_hora
více  Zavřít popis alba 
15 komentářů
  • 3.12.2016
  • 48 zobrazení
  • 5
  • 1515
Původní gotický kostel je zmiňován již v roce 1350. Tento dřevěný kostel zanikl patrně za husitských válek. Jeho podoba je známa z pečetidla ze sbírek Národního muzea v Praze. Současný kostel byl vystavěn v roce 1553 za přispění Jana Kotlačky a jeho syna Jana z Blažkova. Areál kostela dotváří kromě hřbitova dále hranolová zvonice z roku 1555 a roubená márnice čtvercového půdorysu z osmnáctého století. Původně byl kostel zasvěcen sv. Martinovi. Ke změně došlo za rekatolizace roku 1683 z podnětu dobrušského děkana Jiřího Sidurga. V té době byl kostel filiálním kostelem ke kostelu v Dobrušce. V roce 1786 byla v kostele lokálie, pod kterou patřily obce Slavoňov, Blažkov, osada Bradle, Mezilesí, Libchyně, Jestřebí, Sendraž, (zemanský dvůr) Studýnka, Vanovka, Bohdašín, Zákraví. Farním se kostel stal v roce 1806.
Do areálu se vchází skrze hranolovou zvonici. Ve spodní části je zděná a je začleněna do kamenné ohradní zdi. Spolu s ní plnila i obrannou funkci. Do dřevěného patra se vstupuje strmým venkovním schodištěm postaveném směrem ke kostelu. Zvonovou stolici tvoří vzpěradlo s třemi zavěšenými zvony - Janem Křtitelem (1773, 11q). Janem Nepomuckým (1562, 6q) a svatým Václavem (1950, 320 kg). Vzorem pro výstavbu zvonice byla snad zvonice v Krčíně.
Půdorys kostela má tvar nepravidelného obdélníka s kněžištěm orientovaným na východ. Proti kněžišti je kůr s varhanami. Předsíň se sníženým stropem byla přistavěna v roce 1705. Střecha je valbová, krytá šindelem. Ke kněžišti je přistavěna malá sakristie. Trámoví na stavbu kostela je postupně zdola z dubových, jedlových a smrkových kmenů. Spáry byly utěsněny mechem a maltou a zvenku obíleny. Později byly z venkovní strany doplněny svislé trámy, které podpírají střechu.
Kostel byl původně utrakvistický. Na příčném trámu stropu mezi lodí a kněžištěm je vyobrazený kalich, postavy dvanácti apoštolů a Ježíš klesající pod křížem. Stěny i kazetový strop jsou malovány s rostlinou výzdobou. Malby se prováděly v rozmezí 16. a 18.století, největší část vznikla v roce 1705. V 19.století byly však malby na stěnách zabíleny. V roce 1934 proběhla jejich obnova a v letech 1970-1974 byly původní nástěnné malby restaurovány.
Bohoslužby se konají čtyřikrát týdně.

Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Kostel_svat%C3%A9ho_Jana_K%C5%99titele_(Slavo%C5%88ov)
více  Zavřít popis alba 
15 komentářů
  • 16.8.2018
  • 48 zobrazení
  • 6
  • 1515
Procházka po parku nad lázněmi v Jeseníku na nepříliš zdařilých fotkách.
více  Zavřít popis alba 
10 komentářů
  • 21.7.2016
  • 54 zobrazení
  • 9
  • 1010
více  Zavřít popis alba 
15 komentářů
  • 3.10.2017
  • 63 zobrazení
  • 7
  • 1515
Králický Sněžník, nebo také masiv Králického Sněžníku (třetího nejvyššího pohoří v České republice), je geomorfologický celek a vysoká, členitá hornatina na rozhraní Čech, Moravy a Kladska. Větší část hornatiny leží v polském Kladsku, kde je nazývána Masyw Śnieżnika, německy se pohoří jmenuje Glatzer Schneegebirge. Nejvyšší horou je Králický Sněžník (polsky Śnieżnik Kłodzki, německy Glatzer Schneeberg nebo Grulicher Schneeberg). Údaje o nadmořské výšce vrcholu se ve zdrojích rozcházejí, polské prameny uvádějí 1425 m n. m., české nejčastěji 1424 m n. m.

Zdroj a další info: https://cs.wikipedia.org/wiki/Kr%C3%A1lick%C3%BD_Sn%C4%9B%C5%BEn%C3%ADk_(poho%C5%99%C3%AD) a https://cs.wikipedia.org/wiki/Kr%C3%A1lick%C3%BD_Sn%C4%9B%C5%BEn%C3%ADk_(hora)
Kategorie: krajinapříroda
více  Zavřít popis alba 
26 komentářů
  • 18.6.2017
  • 71 zobrazení
  • 9
  • 2626
více  Zavřít popis alba 
23 komentářů
  • 30.1.2016
  • 62 zobrazení
  • 8
  • 2323
Holašovice (německy Hollschowitz) je vesnice v jižních Čechách v okrese České Budějovice, vzdálená 16 km západně od Českých Budějovic a je součástí obce Jankov. Zdejší unikátní soubor budov ve stylu tzv. selského baroka ze sedmdesátých let 19. století tvoří jedinečný celek, který je od roku 1995 vesnickou památkovou rezervací a roku 1998 byl zapsán do Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. V roce 2011 zde trvale žilo 147 obyvatel.

Zdroj a podrobnější info: https://cs.wikipedia.org/wiki/Hola%C5%A1ovice
více  Zavřít popis alba 
22 komentářů
  • 3.11.2018
  • 45 zobrazení
  • 8
  • 2222

Nebyla nalezena žádná alba.

Adresa na Rajčeti

www.jaropet.rajce.idnes.cz

Aktivní od

14. května 2009

Pohlaví

neuvedeno

Datum narození

neuvedeno

Webová adresa

neuvedeno
reklama