Váš prohlížeč není podporovaný - stránky se nemusí zobrazit správně. Použijte podporovaný prohlížeč.


 

reklama

81 fotek, 18.7.2015, 36 zobrazení, 11 komentářů | cestování, dokumenty, krajina, příroda
Zbytky hradu na vysoké, obtížně přístupné čedičové skále u Těchlovic. Původně zde snad již ve 12. stol. existovala labská strážní tvrz, připomínaná r. 1178; r. 1403 se uvádí hrad Vrábník, založený zřejmě koncem 14. stol. V písemných pramenech se znovu objevuje v letech 1415 a 1425, zničen byl r. 1444 vojsky lužického Šestiměstí. Ještě r. 1504 se sice uvádí jako centrum zdejšího panství, r. 1515 však byl už pustý. Dominanta krajiny, zbytky hradních zdí měří přes 10 metrů.

Zdroj: http://www.hrady-zriceniny.cz/hrad_vrabinec.htm
Podrobnější info: http://www.castles.cz/hrad-vrabinec/historie.html
37 fotek, 1.10.2015, 37 zobrazení, 2 komentáře | architektura, cestování, dokumenty, krajina
Malá ves Lipany je prvně připomínána r. 1360, nyní je částí obce Vitice. Nade vsí se nalézá návrší památné v českých dějinách bitvou z 30. května 1434, svedenou mezi husitským radikálním křídlem a panskou jednotou, jejíž vítězství znamenalo ukončení husitských válek v Čechách. Na Lipské hoře v upraveném parčíku stojí pískovcová mohyla z r. 1881.

Zdroj: http://mapy.cz/zakladni?x=14.9396528&y=50.0339202&z=12&source=ward&id=5820

Více k samotné bitvě: https://cs.wikipedia.org/wiki/Bitva_u_Lipan a http://www.cestyapamatky.cz/kolinsko/lipany/bitva-u-lipan
42 fotek, 7.1.2016, 38 zobrazení, 5 komentářů | architektura, cestování, dokumenty, kultura
Jednou z nejstarších nemovitých kulturních památek Městské části Praha 4 je raně barokní kostel sv. Pankráce stojící v místě menšího parku, bývalého hřbitova, zrušeného v roce 1866, při ulici Na Pankráci.
Kostel ve svém jádru skrývá románskou rotundu z 12. století a stojí na základech gotického kostela, který byl zničen Švédy na sklonku třicetileté války roku 1648. I při jiných válečných událostech doplácel objekt na tu skutečnost, že stál v blízkosti velké vojenské pevnosti, Vyšehradu. Do dnešní podoby, prosté barokní jednolodní stavby se samostatně stojící zvonicí, byl postaven jezuity ke konci 17. století.
Zvonice je čtyřboká věžovitá stavba, do jejíž severní zdi je zasazena kartuše s dnes nečitelným nápisem. Je patrová, s půlkulatými okny, zakončená helmicovitou střechou, lucernou a makovicí. V souvislosti s výstavbou metra trasy C byly její základy zpevněny, jelikož přímo pod ní a kostelem v hloubce patnácti metrů vedou tunely pro metro. Výška zvonice je 19, 4 m.
Od roku 1700 ve zvonici visí velmi vzácný zvon, jeden z nejstarších v Čechách. V roce 1505 ho ulil významný zvonař Bartoloměj Pražský. Plášť zvonu je ozdoben příslušnými nápisy a reliéfem zpodobňujícího sv. Jakuba Menšího držícího v levé ruce knihu. V roce 2003 musel být pozdně gotický zvon, jehož průměr činí 120 cm, výška 86 cm a váha 350 kg demontován a provedena oprava závěsu. Od opětného zavěšení bdí nad jeho vyzváněním počítač.

(Zdroj: http://stovezata.praha.eu/kostel-sv-pankrace-na-pankraci.html )
51 fotek, 5.12.2015, 66 zobrazení, 16 komentářů | architektura, cestování, dokumenty, kultura, města
Obec prvně připomínána r. 1223, status města z r. 1340 obnoven r. 2009. Původně pozdně renesanční zámek z r. 1622 přestavěn pozdně barokně r. 1760, trojkřídlá dvoupatrová stavba je nyní účelově využita. Před zámkem stojí cenné barokní sochy sv. Václava a Jana Nepomuckého z r. 1717. V dominantní poloze se nachází dvouvěžový barokní kostel sv. Havla gotického původu, nyní v barokní podobě z let 1726-1732. Barokní děkanství je z r. 1720. Empírová radnice z r. 1827 přestavěna v letech 1905-1906, na náměstí mariánský sloup z r. 1718. Dochována barokní sýpka z poloviny 18. století. Hřbitovní kaple sv. Kříže z r. 1868 a kaple sv. Jana a Pavla z r. 1849. Před kostelem pomník Mistra Jana Husa z r. 1923. V obci najdeme pobočku Polabského muzea s expozicí slavných rodáků a muzeum knihařství s historickou knihařskou dílnou uměleckého knihaře Jendy Rajmana (1892-1965). V roubeném domě s podloubím sídlí galerie Melantrich s výstavní síní. V obci se narodili kališnický teolog Václav Rožďalovský (kolem 1490-1520), knihtiskař Jiří Melantrich z Aventina (1511-1580), zakladatel české vědecké pedagogiky Gustav Adolf Lindner (1828-1887), hudební skladatel Daniel Milčinský (1706-1735) a astronom Josef Jiří Böhm (1807-1868). V obci a okolí řada památných stromů, zejména lípy, duby, buky a jírovce.

Zdroj: http://mapy.cz/turisticka?x=15.1795636&y=50.3070718&z=13&source=muni&id=4124

Bližší info viz též: https://cs.wikipedia.org/wiki/Ro%C5%BE%C4%8Falovice
116 fotek, 28.7.2015, 46 zobrazení, přidat komentář | architektura, cestování, dokumenty, kultura, vesnice
Zbečno je prastará obec uváděná v písemných pramenech již r. 1003. Původně se jednalo o přemyslovský lovčí hrádek, u něhož byl r. 1100 na lovu zavražděn kníže Břetislav II.
Hamousův statek s číslem popisným 22 ve Zbečně proti kostelu sv.Martina řadíme mezi nejstarší veřejnosti zpřístupněné památky lidové architektury ve středních Čechách. Jedná se o dům převážně roubený, v minulosti i dnes relativně velký, reprezentující způsob výstavby v bohatších usedlostech, který navazuje na středověké stavební tradice. Do domu se vchází středem přímo do síně, proti vchodu je vestavěn blok černé kuchyně, vlevo pak část komorová se sklepem a výměnek s kuchyňkou, vpravo velká a malá světnice - část obytná. Stavení bylo v polovině 18.století z větší části opraveno a rozšířeno, přičemž byla zachována jeho nejstarší část z přelomu 16. a 17.století, která se nachází blíže kostelu. Směrem do dvora byl za komorami, na místě původního chléva, vystavěn zděný výměnek s malou kuchyňkou. V síni pak okolo roku 1716 byla postavena černá kuchyně s chlebovou pecí a za hlavní obytnou místností malá světnice, která sloužila buď k potřebě hospodáře nebo jako druhý výměnek. Takto opravené stavení dostalo nový krov a slaměnou doškovou střešní krytinu. Usedlost sloužila především hospodářským účelům, jen před rokem 1763 zde byla zřízena jakási zájezdní krčma a za hospodaření Dominika Hamouse (po roce 1817) na krátký čas rychta. To proto, že hospodář Dominik se nechtěl přestěhovat do obecní rychty, a tak rychtařil ze svého.

Zdroj: info ze vstupenky, další info viz: http://www.zbecno.cz/
92 fotek, 18.7.2015, 42 zobrazení, 16 komentářů | architektura, cestování, dokumenty, kultura
Kostelní stavbu nechal v letech 1597-1604 postavit majitel březenského zámku Rudolf z Bünau (příslušník saského rodu, který vlastnil statky na Ústecku a Děčínsku), a to jako rodinnou kapli dedikovanou Panně Marii. Stavitelem byl Hans Bog z Pirny. Sv.Floriánovi byl kostel zasvěcen až roku 1897, kdy byla u kostela zřízena samostatná farnost. Kostel je unikátní památkou tzv.saské renesance, a do dnešních dnů se v tomto stavebním slohu dochoval téměř beze změn. Architektonické ztvárnění interiéru, stejně jako exteriéru, zcela odpovídá slohu saské renesance, ať už se jedná o žebrovou síťovou klenbu s hřeby či diamantové portály. Unikátní patrové empory odkazují k luteránskému vyznání stavitele. Nejhodnotnější částí mobiliáře je zcela unikátní původní hlavní oltář s alabastrovými reliéfy z počátku 17.století, ústředním motivem je nezvykle rodokmen Ježíše Krista.
Zámek Krásné Březno je čtyřkřídlý renesanční objekt se čtyřmi nárožními věžemi. Stavebníkem byl Rudolf z Bünau (1547–1622), syn Jindřicha staršího z Bünau, pán na Weesensteinu a v Blansku. Rodina luteránského vyznání po Bílé Hoře opustila Čechy. Panství pak v letech 1650–1669 získali Althanové, po nich hrabě Cavriani roku 1730 přestavěl průčelí v barokním slohu do dnešní podoby. Dále se v držení sídla vystřídali Hartigové, Ledebourové a Kolowrati-Krakovští. Po generální rekonstrukci se objekt stal sídlem Národního památkového ústavu, územní pracoviště severní Čechy.

Zdroj: NPÚ Ústí nad Labem + https://cs.wikipedia.org/wiki/Kr%C3%A1sn%C3%A9_B%C5%99ezno
19 fotek, 5.12.2015, 57 zobrazení, 39 komentářů | architektura, cestování, dokumenty, kultura, vesnice
Dominantou vesnice Bošín (dnes části obce Křinec) jsou dva kostely vzdálené jen 100 m: katolický kostel Nanebevzetí Panny Marie u hlavní silnice a kostel Českobratrské církve evangelické na jihozápad od něj. Gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie pochází ze 14.století a byl upraven barokně v 18.století. V jeho areálu stojí barokní elipsovitá márnice z 2.poloviny 18.století a na hřbitovní zdi sochy sv. Floriána a Jana Nepomuckého z konce 18.století. Novorománský evangelický kostel pochází z r. 1887 a stojí na místě původní stavby z r. 1787.

Zdroje: https://cs.wikipedia.org/wiki/Bo%C5%A1%C3%ADn_%28K%C5%99inec%29 a http://mapy.cz/turisticka?x=15.1239547&y=50.2769529&z=13&source=ward&id=5235&q=Bo%C5%A1%C3%ADn
41 fotek, 1.10.2015, 70 zobrazení, 20 komentářů | architektura, dokumenty, krajina, města, příroda
Lechův kámen je rulová skalka, která se nachází na kopci zvaném Stará Kouřim, asi 700 m východně od středu města Kouřim. Kámen je asi 3 metry vysoký a po obvodu měří okolo 30 m. Od kamene se otevírá působivý pohled na panorama města Kouřimi, kterému dominují věže při chrámu sv. Štěpána.
Název kamene, který nejspíš pochází až z 19. století, je odvozený od mýtického slovanského knížete Lecha, bratra praotce Čecha, který se podle pověsti, uváděné kronikářem Václavem Hájkem z Libočan, v těchto místech usadil se svou družinou a vystavěl zde pevný srub, jejž opevnil trojím valem. Aby jeho bratr věděl, kde se usídlili, aby si v případě napadení mohli být nápomocní, domluvili se, že Lech v místě, kde se usadí, zapálí velký oheň, který budou moci vidět Čech a jeho lidé z hory Říp. A tak Lech učinil a podle kouře, který od ohně stoupal, nazval toto místo Kouřim.
Pouze několik desítek metrů jihovýchodně od kamene probíhá vnější val rozsáhlého slovanského hradiště Stará Kouřim, na němž se rozkládalo hlavní sídlo mocného kmene Zličanů, které vzniklo v první polovině 9. století. Hradišti Stará Kouřim je věnováno album: http://jaropet.rajce.idnes.cz/Stara_Kourim_-_hradiste_stredni_Cechy%2C_Kolinsko/ .

Zdroj a bližší info: https://cs.wikipedia.org/wiki/Lech%C5%AFv_k%C3%A1men
33 fotek, 4.7.2015, 43 zobrazení, 19 komentářů | architektura, cestování, dokumenty, krajina
Tanečnice (německy Tanzplan) je výrazná rozložitá zalesněná hora nacházející se ve Šluknovské pahorkatině, 2,5 km západně od středu Mikulášovic. Na vrcholu stojí nejsevernější rozhledna v Česku. Pro výhodnou, k západu vysunutou, polohu hory byly zde budovány dřevěné rozhledny již roku 1885 a 1887, ale první zničila větrná bouře, druhou zapálil blesk. Dnešní osmiboká kamenná rozhledna, zpevněná ocelovými pásy (26 metrů vysoká, 138 schodů) je z roku 1904. Z rozhledny je vynikající kruhový rozhled na oblast Labských pískovců. přes Šluknovský výběžek i dále do Lužice, na Lužické hory i na část Českého středohoří. Vedle ní je restaurace Koliba.

Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Tane%C4%8Dnice_(%C5%A0luknovsk%C3%A1_pahorkatina)
28 fotek, 8.11.2015, 39 zobrazení, 9 komentářů | architektura, cestování, dokumenty, krajina, města
Kratochvílova rozhledna (320 m n. m.) je spolu s rozhlednou na litoměřické Mostné hoře jedna z nejníže položených rozhleden v České republice. Nachází se uprostřed města Roudnice nad Labem na návrší v Žižkových sadech. Jedná se o architektonicky velice zajímavou stavbu z období největšího rozmachu českého funkcionalismu z dílny architekta Otakara Štěpánka. Rozhledna byla slavnostně otevřena v roce 1935 a pojmenována po zakladateli místní záložny panu Václavu Kratochvílovi, který zde má umístěnu i svoji pamětní desku. V srpnu 2015 byla vyhlášena kulturní památkou České republiky. Po vystoupání 49 schodů na vyhlídkovou plošinu ve výšce 13 metrů nad zemí se vám naskytne výhled severním směrem na České středohoří.

Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Kratochv%C3%ADlova_rozhledna
57 fotek, 1.10.2015, 51 zobrazení, 46 komentářů | architektura, cestování, dokumenty, krajina, příroda
Stará Kouřim je pahorek asi kilometr východně od města Kouřim, který byl pro svou výhodnou polohu obýván od pozdní doby kamenné až do raného středověku. Rozlehlé slovanské hradiště Stará Kouřim, které bylo v 9.-10.století hlavním sídlem mocného kmene Zličanů, využívalo strategickou polohu na kopci nad řekou Výrovkou se skalami vysokými až 60 metrů. Připomínají ho zbytky tří mohutných polokruhových valů a pozoruhodné nálezy z archeologického výzkumu z let 1948 - 1962. Za vlády Boleslava I. v polovině 10. století při přemyslovském sjednocování Čech zanikla i Stará Kouřim, jako sídlo zličanských knížat. Nové hradiště (již pod kontrolu Přemyslovců), bylo založeno na sousedním pahorku v lokalitě zvané U sv. Jiří. V prostoru bývalého hradiště dodnes upoutává pozornost legendární Libušino jezírko (není na fotkách) a barokní kaple sv.Víta z roku 1724.

Zdroje: informační leták Historická města Podlipanska + https://cs.wikipedia.org/wiki/Star%C3%A1_Kou%C5%99im
22 fotek, 2.8.2015, 46 zobrazení, 27 komentářů | architektura, dokumenty, krajina, kultura, vesnice
Vesnička Sutom, o níž nejstarší písemná zmínka pochází z roku 1276, se nachází 6 km západně od Lovosic a 3 km severozápadně od Třebenic na jihozápadním svahu Sutomského vrchu (505 m). Přímo nad Sutomí se pak vypíná méně nápadná vyvýšenina zvaná Holý vrch (446 m). Vesnice je protáhlá, uličního typu; její osu představuje strmě stoupající silnička od Vlastislavi.
Hlavní pamětihodností Sutomi je zdaleka viditelný kostel svatých Petra a Pavla na horním konci vesnice, poprvé připomínaný v 80. letech 14. století. Nynější podoba kostela je však mnohem pozdější, barokní, z let 1716 až 1724. Autor této přestavby není s jistotou doložen, všeobecně však bývá připisována litoměřickému architektu Octaviu Broggiovi. Při kostele stojí dřevěná zvonice, původně snad také z počátku 18. století a přestavěná ve století 19. Mezi kulturní památky patří také budova fary.

Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Sutom
42 fotek, 19.8.2015, 90 zobrazení, 12 komentářů | cestování, dokumenty, krajina, příroda, země
Sozopolský záliv je součástí černomořského pobřeží Bulharska. Nachází se v burgaské oblasti mezi Sozopolským poloostrovem a mysem Červenka, respektive mezi městy Sozopol a Černomorec. Je taktéž ohraničen ostrovy Sveti Ivan a Sveti Petr. Záliv je vyhledávanou turistickou oblastí.
165 fotek, 12.4.2015, 38 zobrazení, přidat komentář | architektura, cestování, dokumenty, kultura, města
Manětín, městečko na tehdejší zemské stezce z Prahy do Chebu, je poprvé připomínán v roce 1169, kdy zdejší újezd daroval král Vladislav II. řádu pražských johanitů. Ti si v roce 1235 na králi vymohli udělení práva soudu a hradeb. V té době byla v prostoru západní části dnešního zámku vystavěna tvrz a klášter.
V roce 1420 dal král Zikmund Lucemburský manětínské panství do zástavy Bohuslavu ze Švamberka. Rod Švamberků panství prodal v roce 1544. V pozdějších letech se majitelé střídali častěji. Za zmínku stojí rod Hrobčických, kteří panství vlastnili mezi léty 1560–1617 a za jejichž vlády vyrostl na místě původní tvrze renesanční zámek.
18. století bylo pro Manětín ve znamení stavebního rozkvětu, který paradoxně zahájil velký požár města v roce 1712, při kterém lehl popelem zámek, kostel, škola a polovina města. Bezprostředně po požáru nechal tehdejší majitel Václav Josef Lažanský vyhořelý zámek barokně přestavět podle plánů architekta Tomáše Haffeneckra. O rozvoj barokní kultury ve městě se po smrti Václava Josefa zasloužila i jeho manželka a syn. V Manětíně tehdy tvořili malíři Petr Brandl a F. K. Bentum, architekti J. B. Santini a J. J. Hess, sochaři Š. Borovec a J. Herscher a hudební skladatel Jan Josef Brixi.
Svou barokní architekturou je Manětín v porovnání s okolními městy naprosto unikátní.

Zdroj a bližší informace: https://cs.wikipedia.org/wiki/Man%C4%9Bt%C3%ADn
34 fotek, 8.11.2015, 35 zobrazení, přidat komentář | architektura, cestování, dokumenty, kultura, vesnice
Ves je v písemných pramenech prvně uváděna r. 1235, nyní je částí obce Polepy na Litoměřicku. Kostel Narození Panny Marie na návsi je gotického původu ze 14. století. Byl přestavěn nejprve renesanční a kolem r.1735 barokně. Na přilehlém hřbitově stojí renesanční hranolová zvonice, která je spolu s farou součástí ohrazeného areálu. Budovy nyní prochází rekonstrukcí. Na návsi v Hrušovanech se též dochovaly empírové lidové stavby.

Zdroj: http://mapy.cz/turisticka?x=14.2599703&y=50.5120731&z=13&source=ward&id=8579 a https://cs.wikipedia.org/wiki/Hru%C5%A1ovany_%28Polepy%29
28 fotek, 28.7.2015, 34 zobrazení, 9 komentářů | cestování, dokumenty, kultura, příroda
Svatováclavský dub (také známý jako dub svatého Václava nebo Tisíciletý dub) je považovaný za jeden z nejstarších dubů v České republice. Tento památný strom roste v obci Stochov nedaleko Kladna. V místě současného Stochova stávalo před tisíci lety hradiště českých knížat. Stochovský hrad uvádí již Hájkova kronika v roce 870. Podle pověsti kněžna svatá Ludmila roku 903, když se narodil její prvorozený vnuk Václav, vysadila dub v rohu hradního nádvoří. Byla sice křesťankou, ale ctila i staré tradice, ke kterým vysazování stromu na počest narození dítěte patřilo. Strom prý zalévaly chůvy vodou, ve které koupaly malého Václava. Podle Václava Hájka z Libočan byla obec Stochov pojmenována podle sta chův, které se o svatého Václava staraly. V roce 1887 byl před strom umístěn podstavec s pískovcovou sochou sv. Václava, která je na místě k vidění dodnes.

Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Svatov%C3%A1clavsk%C3%BD_dub
48 fotek, 29.8.2015, 31 zobrazení, 4 komentáře | architektura, cestování, dokumenty, kultura
Schwarzenberská hrobka je hrobka rodu Schwarzenbergů v Domaníně v okrese Jindřichův Hradec. Nachází se poblíž katastru Třeboně II v třeboňském parku jihovýchodně od rybníka Svět, necelé 2 km od třeboňského Masarykova náměstí. Založil ji Jan Adolf II. Schwarzenberg na podnět své manželky Eleonory Schwarzenbergové, rozené z Liechtensteinu. Stavba začala roku 1874 a byla dokončena roku 1877. Je postavena v pseudogotickém slohu vídeňským architektem F.Schmidtem a knížecím stavitelem F.Deworetzkym. V hrobce je uloženo 26 rakví - pozůstatky téměř všech členů hlubocké větve schwarzenberského rodu, zemřelých po roce 1785.

Zdroj a bližší info: informace na vstupence + https://cs.wikipedia.org/wiki/Schwarzenbersk%C3%A1_hrobka_%28Doman%C3%ADn%29
42 fotek, 2.8.2015, 66 zobrazení, 21 komentářů | architektura, cestování, dokumenty, krajina, příroda
Rozhledna Dubice (Radejčín) se nachází na bezejmenné kótě 375 m n. m., jihozápadně od obce Dubice, na jejímž katastrálním území leží, a severozápadně od obce Prackovice nad Labem. Vrch patří geomorfologicky k Českému středohoří. Rozhledna je součástí vysílače mobilního operátora Vodafone, byla dokončena koncem roku 2009. Celková výška kovové věže je 30 metrů, vyhlídková plošina se nachází ve výšce 18 metrů a cestou k ní je nutno překonat 97 schodů po vnitřním točitém schodišti. Část rozhledny pod ochozem je zajímavě opláštěna. Z rozhledny je kruhový výhled na vrcholy Českého středohoří – Vrkoč, Vaňovský vrch, Varhošť, Deblík, Trabice, Plešivec, Strážiště, Radobýl, Milešovka, lze spatřit i Říp či zříceninu hradu Kamýk, na severozápadě pak hřeben Krušných hor.

Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Radej%C4%8D%C3%ADn_(rozhledna)
57 fotek, 25.8.2014, 43 zobrazení, 9 komentářů | cestování, dokumenty, krajina, příroda, země
Krasové propadání Jedovnického potoka, zvané Rudické, leží ve střední části CHKO Moravský kras severně od města Brna, poblíž obcí Jedovnice a Rudice v okrese Blansko. Spolu s Býčí skálou tvoří druhý nejdelší jeskynní systém v České republice (po Amatérské jeskyni) o celkové délce přes 13 kilometrů.
Propadání Jedovnického potoka - Rudické propadání je nejmohutnější propadání v Moravském krasu. Vody Jedovnického potoka postupně padají až do hloubky 90 metrů. V propadání se tak nalézá jeden z nejvyšších vodopádů v České republice. V jeskyni se také nalézá Rudická propast, nejhlubší česká suchá propast, a Obří dóm, jedna z největších jeskynních prostor v Česku. Srbský sifon pak tuto jeskyni spojuje s Býčí skálou.
Jedovnický potok je včetně podzemní části 18 km dlouhý. Pramení poblíž obce Krásensko pod vrcholem Kojál v nadmořské výšce téměř 600 m. Protéká přes obce Podomí a Jedovnice, kde napájí rybníky Budkovický a Olšovec. Po 12 km se ztrácí v Rudickém propadání. Po dalších 6 km vyvěrá poblíž jeskyně Býčí skála, kterou protéká, a po několika metrech ústí do Křtinského potoka.

(Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Rudick%C3%A9_propad%C3%A1n%C3%AD a https://cs.wikipedia.org/wiki/Jedovnick%C3%BD_potok )
13 fotek, 28.7.2015, 52 zobrazení, 7 komentářů | architektura, cestování, dokumenty, kultura
Kaplička sv. Eustacha stojí na vrcholu tzv. Zámeckého Vrchu již přes 300 let. Jednoduchá barokní stavba je opatřena v pručelí výklenkem s obrazem sv. Eustacha. Na opačné straně je ve výklenku osazená bronzová deska, přípomínající památku českých myslivců - obětí boje za svobodu národa. Jedná se o poutní místo křivoklátských myslivců. (Zdroj a další podrobnosti: http://www.turistika.cz/mista/kaplicka-sv-eustacha )
Eustach Římský čili Eustachius (před obrácením se jmenoval Placidus) byl legendární mučedník, povoláním důstojník, který měl být pro svou křesťanskou víru upálen či uvařen za císaře Hadriána kolem roku 118. K jeho obrácení mělo dojít poté, co na lovu spatřil jelena se zářícím křížem mezi parohy, proto se stal patronem lovců. Obdobná legenda je však spojována i se sv. Hubertem a sv. Felixem z Valois. Byl uctíván jako jeden ze Čtrnácti svatých pomocníků a jeho kult podpořila Zlatá legenda, v níž je Eustachův příběh uveden. Protože postrádáme seriózní historické informace podkládající eustachovskou legendu, byl jeho svátek při reformě v roce 1969 vyňat z celosvětového kalendáře, dále je však uveden v Římském martyrologiu a slaven lokálně a tradičními katolíky.
(Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Eustach_%C5%98%C3%ADmsk%C3%BD )

Komentáře

nebo přihlásit Komentář lze odeslat klávesovou zkratkou shift + enter

Rajce.net je největší česká sociální síť
zaměřená na sdílení fotografií a videí.

Nabízí neomezený prostor zdarma, snadnou a rychlou výrobu fotoknih i jiných fotoproduktů.