reklama
50 fotek, 18.6.2016, 51 zobrazení, 20 komentářů | architektura, krajina
Stavbu vysokou 29 metrů nechali postavit podle návrhu Antona Möllera členové Horského spolku pro nejsevernější Čechy v letech 1903-04. Do 2. světové války byl Hrádek vyhledáván také kvůli vyhlášené restauraci. Po skončení války však Hrádek postupně chátral. Ačkoliv byl pak v 70. letech 20. století znovu rekonstruován, v letech 2001-03 byla nutná další oprava. Dnes se vám z výšky 20 metrů naskytne kouzelný výhled na město Varnsdorf, Šluknovskou pahorkatinu, Lužické hory nebo Krkonoše.

Zdroj: https://mapy.cz/turisticka?x=14.6131715&y=50.9225459&z=11&source=base&id=1722812
Podrobné info: http://hradek.sluknovsko.cz/
20 fotek, 25.3.2017, 35 zobrazení, 17 komentářů | architektura, dokumenty, kultura
Kostel byl založen 28. února 1397 Žofií Bavorskou, druhou manželkou Václava IV.. Stavitelé kostela nejsou písemně doloženi, avšak sekundární literatura často uvádí družinu bratří Lútků - kameníků z Nového Města pražského. V 19. století byl kostel upravován podle projektu Františka Schmoranze.
Vzhledem k tomu, že kostel leží v údolí, uprostřed vesnice, bylo nutno se pro přístup ke kostelu vyrovnat s bažinatým terénem. Tento problém byl vyřešen vybudováním barokního přístupového mostu. Jedná se o jeden z nejstarších zastřešených mostů v Evropě. Na samotný kostel je v přímé návaznosti u mostu postavena zvonice.
Interiérové omítky dekoruje bohatá středověká nástěnná výmalba, která vznikala v různých fázích. Autorství všech maleb je anonymní.

Zdroj a bližší info: https://cs.wikipedia.org/wiki/Kostel_svat%C3%A9ho_Bartolom%C4%9Bje_(Ko%C4%8D%C3%AD)
41 fotek, 15.7.2016, 32 zobrazení, 3 komentáře | architektura, dokumenty, kultura
Kostelík byl vybudován v roce 1611 majitelem losinského panství Janem Jetřichem ze Žerotína. Výstavbu nového kostela zřejmě plánoval již jeho otec, Jan ze Žerotína, který však v roce 1608 zemřel. Zajímavá je historie materiálu (dřeva). V letech 1599-1603 byl ve Velkých Losinách budován nový kostel. Dřevo ze strženého starého kostela vystačilo na stavbu tří menších vesnických kostelů, dnes cenných památek drobné renesanční architektury – kostela sv. Michaela v Maršíkově, kostela sv. Jana Nepomuckého v Klepáčově (ten je však mnohem mladší) a zmíněného kostela sv. Martina v Žárové. Kostely v Žárové a Maršíkově stavěl evidentně stejný mistr, kostel v Žárové byl zachován v původní podobě. Po roce 1620 byl kostel připojen k losinské faře. Opravy proběhly v letech 1802 (bílý nátěr interiéru), 1837 a 1845 (dláždění čtvercovými kameny).
Kostel sv. Martina je postaven v renesančním slohu s pozdně gotickými prvky. Jde o dřevěný roubený kostel s polygonálním závěrem, vestavěnou věží čtvercového průřezu, předsíní a obdélnou sakristií na severní straně presbytáře. Presbytář je zaklenut stlačenou nepravou dřevěnou klenbou, v lodi je povalový strop, v sakristii trámový strop.
Hlavní oltář z roku 1717 pochází z poutní kaple Nejsvětější Trojice u Maršíkova, původní oltář (vysvěcený roku 1646) byl odstraněn v roce 1789. Z tohoto oltáře se zachoval pouze obraz sv. Martina. Na oltáři s krásnými řezbami je kartuše se znaky Žerotínů a svobodných pánů z Lingenau, z něhož pocházela Ludvika, manželka Jana Jáchyma ze Žerotína (zemřel 1716). Ostatní původní vnitřní vybavení se nedochovalo. Dnešní varhany pocházejí z roku 1757 (nahradily starší pozitiv z roku 1673), sošky dvou andělů na oltář byly zakoupeny v roce 1845, obrazy křížové cesty namaloval roku 1863 šumperský malíř Karel Brachtel. Zajímavý je osud kostelního zvonu - občané Žárové a Horního Bohdíkova si jej koupili v roce 1922, za druhé světové války byl zabaven a dnes se nachází ve věži farního kostela v Šumperku.[

Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Kostel_svat%C3%A9ho_Martina_(%C5%BD%C3%A1rov%C3%A1)
5 fotek, 29.7.2017, 39 zobrazení, 6 komentářů | architektura, kultura
Kostel svatého Václava v Bítově na Znojemsku pochází ze 30. let 20. století. Od roku 2012 je chráněn jako kulturní památka České republiky. Byl vystavěn poté, co byl původní kostel sv. Václava v roce 1935 zatopen Vranovskou přehradou.
První bítovský farář je ve farní kronice zmiňován r. 1200. Dnes zaniklý farní kostel ve starém Bítově měl románský základ. Stáří čtverhranné věže a části rotundy s kostnicí bylo odhadováno na 900 let. Kostelní loď byla později přestavěna.
Kostel zůstal stát i po napuštění Vranovské přehrady, asi do poloviny byl zatopen vodou. Stal se turistickou atrakcí. V roce 1954 byl zbořen.
Poslední mše a rozloučení s obcí ve starém Bítově se konalo 3. října 1934. Po odpolední pobožnosti byla v průvodu přenesena Svátost oltářní do hradní kaple, kde se konaly bohoslužby do léta následujícího roku. Stavba nového kostela začala už 23. července 1934, první mše byla sloužena 13. června 1935. Dne 28. září téhož roku byl i nový chrám zasvěcen sv. Václavu. Většina jeho inventáře kromě varhan a lavic byla přenesena ze starého kostela.

Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Kostel_svat%C3%A9ho_V%C3%A1clava_(B%C3%ADtov)
63 fotek, 25.3.2017, 32 zobrazení, 37 komentářů | architektura, dokumenty, kultura, města
Město Heřmanův Městec (německy Hermannstädtel) se nachází v okrese Chrudim v Pardubickém kraji. Žije zde zhruba 5 tisíc obyvatel. První písemná zmínka o obci pochází ze 7. října 1325, týká se rozdělení majetku Heřmana z Mrtic. V roce 1812 zde byla továrníkem Koldinským založena první konzervárna v Čechách.

Zdroj a bližší info: https://cs.wikipedia.org/wiki/He%C5%99man%C5%AFv_M%C4%9Bstec
26 fotek, 29.7.2016, 60 zobrazení, 20 komentářů | architektura, dokumenty, kultura, příroda
Původně románský hrad Kinsberg byl založen v době před rokem 1200 na výrazné ostrožně v severní části vsi Starý Hrozňatov (Alt Kinsberg). První zmínka pochází z roku 1217. Koncem třicetileté války byl hrad v roce 1647 dobyt švédským vojskem a pobořen. V době po roce 1824 byl hrad za Nonnerů přestavěn na pozdně barokní zámek. Do současné podoby formovala zámek historizující pseudogotická přestavba v 80. letech 19. století. Po roce 1945 byl zámek zestátněn a následně postupně chátral. Od roku 2006 provádí soukromý majitel celkovou rekonstrukci objektu.
Podle análů waldsaského kláštera zemřel dne 14. července 1217 v Jinřichově věži, správce tepelských klášterních statků blahoslavený Hroznata, který zde byl uvězněn pro nenávist k víře. Hroznata však vedl spory o majetek tepelského kláštera a české hranice s bavorskými Hohenbergy, kteří tehdy drželi hrad Kynžvart. Hroznata tak patrně zemřel jako vězeň na některé pevnosti Hohenbergů. Nepřesná zpráva se tak do waldsaských letopisů dostala omylem písaře někdy době baroka.

Zdroj a bližší info: http://www.pamatkyaprirodakarlovarska.cz/stary-hroznatov-hrad-a-zamek-kinsberg
Podrobnější info: https://cs.wikipedia.org/wiki/Star%C3%BD_Hroz%C5%88atov_(z%C3%A1mek)
26 fotek, 29.7.2016, 42 zobrazení, 14 komentářů | architektura, dokumenty, kultura
Starý Rybník je komplex zříceniny gotického hradu, empírového zámku a hospodářského dvora na okraji stejnojmenné vesnice u města Skalná v okrese Cheb. Původní hrad v roce 1792 vyhořel a po požáru ho jako panské sídlo v první polovině devatenáctého století nahradil zámek.
První zmínka o hradu pochází z roku 1364, kdy byl součástí majetku chebského měšťana Jana Rabeho z Mechelsgrünu. Jeho rodina vlastnila také blízký hrad Vildštejn ve Skalné. V majetku různých chebských měšťanů se hrad nacházel až do šestnáctého století, kdy ho v letech 1550–1594 drželi Vidršpergárové. V 16. století došlo k několika renesančním úpravám. Dalšími majiteli byli do roku 1633 Trautenbergové, později Pergelové z Perglasu a Wilhemové. Po požáru v roce 1792 přestal být s výjimkou hospodářského využití severního paláce používán a zpustl. Majitelé se přestěhovali na zámek v těsném sousedství.
Empírový zámek nechal postavit na okraji hospodářského dvora v letech 1823–1826 rytíř Jan Jiří Wilhelm z Helmfeldu, jehož potomkům patřilo panství tvořené Starým Rybníkem, Velkým Rybníkem, osadou Mattelberk, částí Skalné a dalšími dvory v okolních vesnicích až do roku 1945.

Zdroj a bližší info: https://cs.wikipedia.org/wiki/Star%C3%BD_Rybn%C3%ADk_(hrad)
16 fotek, 30.7.2017, 34 zobrazení, 4 komentáře | architektura, cestování, dokumenty, kultura, ostatní
Pevnostní muzeum Vranov je tvořeno dvěma objekty lehkého opevnění a navazující naučnou stezkou vedoucí kolem třetí pevnůstky. První objekt (typu "E") je uveden do předpokládaného stavu v roce 1938 a ve druhém řopíku (typu "B" ) je instalované poválečné vybavení z doby příprav na III. světovou válku.

Info: https://mapy.cz/turisticka?x=15.8167968&y=48.8904958&z=14&source=base&id=1922934
http://muzeum-vranov.sweb.cz/
12 fotek, 31.7.2017, 64 zobrazení, 14 komentářů | architektura, dokumenty, kultura
Tento kostelík byl v minulosti mylně považován za nejstarší stavbu ve Slavonicích – slohově se jedná nejspíše o kostelík asi z první poloviny 14. nebo max. z konce 13. století. Moravský historik Reuter vyslovil hypotézu, že nejstarší osídlení Slavonic se nacházelo právě zde a kostelík sv. Jana Křtitele považoval za románský.
Kostel tvoří druhotně zaklenuté jednolodí, za triumfálním obloukem s užším presbytářem o jednom poli křížové žebrové klenby se svorníkem a závěrovém poli o pěti stranách osmiúhelníku s paprsčitou klenbou se svorníkem a s jedinou dochovanou okenní kružbou v závěru. Zevně jsou opěráky a pouze v závěrovém okně jsou zachovány kružby. V jižní stěně presbytáře při sakristii je mělké sedile. V lodi byla původně dřevěná kruchta, okna byla vícekráte měněna – kostel několikrát vyhořel, naposled roku 1845. Oltáře jsou nepříliš pozoruhodné klasicizující. Při západní stěně jsou na konzolách barokní řezbované polychromované figury sv. Rocha a sv. Šebestiána, pořízené roku 1718 pro farní kostel a roku 1891 přenesené. V interiéru presbytáře byla nalezena původní malířská výzdoba gotických kostelů - fragmenty (malovaná dekorace) polychromie kamenných článků a snad renesanční malba Posledního soudu, která je provedena na starší malované vrstvě.
Zevně je fasáda kostelíka částečně pojednána renesanční dekorací, která tvoří rámující prvky oken a hran, a dále sgrafitovanými poli, původně epitafy, z roku 1582, s náměty Ukřižování, Kladení do hrobu, setkání Ježíše s Veronikou, Návrat Tobiáše, Evangelista Matouš a Evangelista Lukáš, s fragmenty donátorských textů (vysvětlujících).
Roku 1414 zde byl založen špitál po vzoru Jindřichova Hradce.
Kostel je využíván pro kulturní akce.

Zdroj: http://www.i.slavonice-mesto.cz/kaple-a-kostely/d-21361
36 fotek, 29.8.2016, 81 zobrazení, 36 komentářů | dokumenty, krajina, příroda
Přírodní rezervace Zemská brána se nachází v Orlických horách na toku řeky Divoké Orlice na území od hranic s Polskem po Klášterec nad Orlicí. Rezervace byla vyhlášena v roce 1987 a její celková rozloha čítá 88,2 ha, nachází se v nadmořské výšce 570 až 650 m n.m. Předmětem ochrany je především balvanité řečiště Divoké Orlice, která v těchto místech prorazila hřeben Orlických hor a vytvořila hluboce zařízlé údolí nazvané Zemská brána. Na strmých svazích říčního údolí se zde nacházejí zajímavé a horolezecky využívané skalní útvary.

Zdroj a další info: https://cs.wikipedia.org/wiki/Zemsk%C3%A1_br%C3%A1na
175 fotek, 30.9.2016, 42 zobrazení, 2 komentáře | architektura, dokumenty, krajina, kultura
Hauenštejn (též Horní hrad či Hauenstein) je hrad z druhé poloviny 13. století přestavěný na zámek v osadě Horní Hrad nedaleko Stráže nad Ohří v Krušných horách v okrese Karlovy Vary. Od roku 1958 je chráněn jako kulturní památka ČR.
Hrad byl pravděpodobně založen v druhé polovině 13. století jako součást hraničního opevnění. To však není jisté. Jako druhá možnost se uvádí založení hradu jeho prvním doloženým majitelem – loketským purkrabím Mikulášem Winklerem. Ten ho však poměrně záhy přenechal klášteru v Doksanech. Klášter jej i s panstvím vyměnil 23. ledna 1336 s českým králem Janem Lucemburským za poplužní dvůr ve Velichově. Od té doby setrval jako součást královského majetku až do doby Karla IV. Ten jej převedl na neznámého majitele. Hrad poté vyměnil ještě několikrát svého majitele a byl používán jako zástava. Teprve v 16. století se dostal do rukou mocného rodu Šliků. Ti ho po požáru (kolem roku 1600) nechali nákladně přestavět z původní gotické do nové renesanční podoby. Podle dochovaných zpráv z té doby byl na zámku vybudován i pivovar. V této době je také rozšířen zámecký sad, hospodářství a postaven dřevěný vodovod. Šlikové drželi Hauenštejn až do roku 1663, kdy jej prodali vévodovi Juliu Jindřihovi Sasko-Lauenburskému. Od té doby tvořil Hauenštejn součást ostrovského panství. Julius Jindřich nechal zámek rozšířit a provedl mnohé stavební úpravy.
Roku 1689 zdědila Hauenštejn Francizska Sibyla Augusta. Zámek tak připadl do rukou rodu Augustů. Ti však v roce 1771 po meči vymřeli a celé panství i s hradem připadlo do majetku domu Habsbursko-lotrinského. Od roku 1826 spadal do souboru tzv. státních statků. 30. října 1837 byl prodán Gabriele hraběnce z Buquoy - Longueval v rámci rozprodeje státních statků. Buquoyové pak drželi Hauenštejn až do roku 1945. Během druhé světové války byl využíván jako středisko Hitlerjugend. Po válce byl zabaven a připadl do správy československého státu. V roce 1947 byl po rekonstrukci využíván jako rekreační středisko jáchymovských dolů. Později, do roku 1958, zde zase sídlil záchytný dětský domov. Od té doby nebyl využíván a chátral. Okresní národní výbor jej chtěl několikrát nechat zrekonstruovat, ale nenalezl pro něj dostatečné finance ani podporu. Po roce 1982 se dokonce uvažovalo o jeho demolici a zachování pouze věže k turistickým účelům. Avšak ústav památkové péče od jeho ochrany jako památky neupustil. Po roce 1992 přešel hrad a zámek Hauenštejn pod správu obce Krásný Les. Zastupitelstvo hledalo několikrát kupce. Až v letech 1999–2000 koupil hrad a zámek současný majitel – Pavel Palacký. Od té doby pracuje s neustále se rozrůstající skupinou lidí na obnově hradu a zámku a jeho využití jako kulturně-turistického objektu.

Zdroj a další info: https://cs.wikipedia.org/wiki/Hauen%C5%A1tejn
23 fotek, 23.7.2017, 35 zobrazení, 14 komentářů | architektura, dokumenty, kultura
Menší raně gotický kostel vznikl ve 14. století. Jde o jednolodní stavbu obdélného půdorysu s hranolovou věží. Uvnitř se nachází barokní oltář z konce 17. století.

Zdroj: https://mapy.cz/turisticka?x=14.4758130&y=49.9316401&z=14&source=base&id=2037688&q=Libe%C5%99
Podrobnější info: https://cs.wikipedia.org/wiki/Kostel_svat%C3%A9ho_Jilj%C3%AD_(Libe%C5%99)
100 fotek, 30.12.2016, 32 zobrazení, 13 komentářů | architektura, dokumenty, kultura
Anežský klášter, zvaný též Na Františku, se nachází na pravém břehu Vltavy v historické oblasti Starého Města pražského. Dvojklášter ženského řádu klarisek a mužského řádu menších bratří byl založen pravděpodobně roku 1231 Anežkou Přemyslovnou, která se stala zároveň jeho abatyší. Dnes je sídlem části Národní galerie v Praze a nachází se zde expozice Středověké umění v Čechách a střední Evropa 1200–1550. Mezi špičkové exponáty expozice a poklady národního kulturního dědictví patří díla z období vlády Lucemburků – krále Jana, císaře Karla IV. a jeho synů – Mistr Michelské madony, Mistr Vyšebrodského oltáře, Mistr Theodorik, Mistr Třeboňského oltáře, díla tzv. krásného slohu – a umělecké práce spjaté s opětovným rozmachem českých zemí v době vlády Vladislava a Ludvíka Jagellonského – Mistr Svatojiřského oltáře, Mistr Puchnerovy archy, Mistr Litoměřického oltáře, Mistr Oplakávání ze Žebráku, Mistr Oplakávání ze Zvíkova, Monogramista IP a další.

Podrobné info o klášteře: https://cs.wikipedia.org/wiki/Ane%C5%BEsk%C3%BD_kl%C3%A1%C5%A1ter
Info ohledně expozice: http://www.ngprague.cz/objekt-detail/klaster-sv-anezky-ceske/
36 fotek, 24.3.2017, 50 zobrazení, 1 komentář | architektura, dokumenty, krajina
Rozhledna Bára se nachází na severozápadním hřbetu vrchu Hůra, kóta 403 m n.m., západně od Slatiňan, sv. obce Rabštejnská Lhota. Vrch Hůra náleží Sečské vrchovině. Rozhledna stojí nedaleko křemencového skalního útvaru Čertův hrádek, poblíž starého lomu na křemenec. V roce 2008 byla na témže místě otevřena stejnojmenná rozhledna Bára I (21.června). Již čtyři dny po otevření však byla smetena větrnou vichřicí. Proto byla konstrukce architekta Martina Rajniše vylepšena a doplněna dalšími moderními bezpečnostními prvky, díky čemuž by měla odolat větru do rychlosti 200 km/h. Stavba proběhla od dubna do srpna 2009. Slavnostní otevření bylo 3. září 2009. Jde o dřevěný trojboký jehlan s vnitřním točitým schodištěm a jediným vyhlídkovým ochozem na vrcholu věže. Celková výška je 17 metrů, k plošině nás přivede 78 dubových schodů. Přístup k rozhledně je autem do osady Podhůra, odtud pěšky po žluté turistické značce. Lze též zaparkovat v Rabštejnské Lhotě, dále po modré a žluté, popř. po naučné stezce Lesní stezka Podhůra. Rozhledna je přístupná zdarma. V zimních měsících (od ledna do března) je uzavřena. V blízkosti rozhledny najdete lanové centrum, dětské hřiště a obslužný domek s občerstvením. Výhled: Směrem na jih a západ je to hřbet Železných hor, dále pak Chrudimsko, Polabí v okolí Pardubic. Na severu při velmi dobré viditelnosti lze spatřit Krkonoše a Orlické hory.

Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Rozhledna_B%C3%A1ra
Technické podrobnosti viz: http://lesychrudim.cz/rozhledna-bara-ii/o-rozhledne/
27 fotek, 4.12.2016, 84 zobrazení, 15 komentářů | architektura, dokumenty, kultura
Poutní kostel nechal zbudovat Matěj Ondřej Hartman z Klarštejna v letech 1680-82. V průčelí se nacházejí sochy sv. Ondřeje a sv. Pavla. Z interiéru kostela bylo odcizeno několik obrazů, zvon a posléze také kamenná socha sv. Isidora. U kostela se hřbitovem stojí knížecí hrobka Kinských.

Zdroj: https://mapy.cz/zakladni?x=14.0949391&y=50.3066540&z=17&source=base&id=1832692
Blíže viz infotabuli na třetí fotografii
24 fotek, 25.7.2016, 31 zobrazení, 5 komentářů | příroda
I přes silné imisní zatížení Krušných hor v minulosti se na jižních svazích jejich východní části dochovala reprezentativní ukázka původního listnatého lesa, typického pro střední Evropu. Jedná se až o 250 let starý, převážně bukový les, který poskytuje útočiště zajímavým rostlinám a živočichům vázaným na smíšené porosty.
Území dnešní rezervace bylo v majetku rodu Lobkoviců, kteří zde v roce 1908 založili oboru určenou k chovu vysoké zvěře. Tím byly zdejší lesy vyloučeny z běžného lesního hospodářství a ponechány téměř přirozenému vývoji. V roce 1969 byla Ministerstvem kultury ČSR vyhlášena státní přírodní rezervace, v roce 1992 se její status změnil na národní přírodní rezervaci.

Podrobné info zde: https://cs.wikipedia.org/wiki/Jezerka_(n%C3%A1rodn%C3%AD_p%C5%99%C3%ADrodn%C3%AD_rezervace)
8 fotek, 25.3.2017, 56 zobrazení, 3 komentáře | architektura, dokumenty, kultura
Tři Bubny je osada, část obce Orel v okrese Chrudim. Na návrší zde stojí kostel svatého Jiří, gotická dvoulodní stavba z konce 14. století s kamennými opěráky a věží v průčelí. Kostel má dva polygonální závěry, větší severní a menší jižní, který uzavírá užší jižní loď. Presbytáře jsou zaklenuty kápěmi, loď křížovými klenbami na jediný sloup, stojící mimo osu. V jižním (vedlejším) presbytáři jsou cenné fresky z počátku 15. století (nejsou na fotkách). Cenné barokní zařízení je ze 17.-18. století.

Zdroj a bližší info: https://cs.wikipedia.org/wiki/T%C5%99i_Bubny

Komentáře

nebo přihlásit Komentář lze odeslat klávesovou zkratkou shift + enter

Rajce.net je největší česká sociální síť
zaměřená na sdílení fotografií a videí.

Nabízí neomezený prostor zdarma, snadnou a rychlou výrobu fotoknih i jiných fotoproduktů.

Partneři

Visa Mastercard Maestro American Express Visa Electron