Váš prohlížeč není podporovaný - stránky se nemusí zobrazit správně. Použijte podporovaný prohlížeč.


Váš prohlížeč není podporovaný - stránky se nemusí zobrazit správně. Použijte podporovaný prohlížeč.
 

reklama

27 fotek, 4.12.2016, 43 zobrazení, 15 komentářů | architektura, dokumenty, kultura
Poutní kostel nechal zbudovat Matěj Ondřej Hartman z Klarštejna v letech 1680-82. V průčelí se nacházejí sochy sv. Ondřeje a sv. Pavla. Z interiéru kostela bylo odcizeno několik obrazů, zvon a posléze také kamenná socha sv. Isidora. U kostela se hřbitovem stojí knížecí hrobka Kinských.

Zdroj: https://mapy.cz/zakladni?x=14.0949391&y=50.3066540&z=17&source=base&id=1832692
Blíže viz infotabuli na třetí fotografii
24 fotek, 25.7.2016, 29 zobrazení, 5 komentářů | příroda
I přes silné imisní zatížení Krušných hor v minulosti se na jižních svazích jejich východní části dochovala reprezentativní ukázka původního listnatého lesa, typického pro střední Evropu. Jedná se až o 250 let starý, převážně bukový les, který poskytuje útočiště zajímavým rostlinám a živočichům vázaným na smíšené porosty.
Území dnešní rezervace bylo v majetku rodu Lobkoviců, kteří zde v roce 1908 založili oboru určenou k chovu vysoké zvěře. Tím byly zdejší lesy vyloučeny z běžného lesního hospodářství a ponechány téměř přirozenému vývoji. V roce 1969 byla Ministerstvem kultury ČSR vyhlášena státní přírodní rezervace, v roce 1992 se její status změnil na národní přírodní rezervaci.

Podrobné info zde: https://cs.wikipedia.org/wiki/Jezerka_(n%C3%A1rodn%C3%AD_p%C5%99%C3%ADrodn%C3%AD_rezervace)
8 fotek, 25.3.2017, 45 zobrazení, 3 komentáře | architektura, dokumenty, kultura
Tři Bubny je osada, část obce Orel v okrese Chrudim. Na návrší zde stojí kostel svatého Jiří, gotická dvoulodní stavba z konce 14. století s kamennými opěráky a věží v průčelí. Kostel má dva polygonální závěry, větší severní a menší jižní, který uzavírá užší jižní loď. Presbytáře jsou zaklenuty kápěmi, loď křížovými klenbami na jediný sloup, stojící mimo osu. V jižním (vedlejším) presbytáři jsou cenné fresky z počátku 15. století (nejsou na fotkách). Cenné barokní zařízení je ze 17.-18. století.

Zdroj a bližší info: https://cs.wikipedia.org/wiki/T%C5%99i_Bubny
36 fotek, 25.7.2016, 18 zobrazení, 5 komentářů | architektura, cestování, dokumenty, kultura, vesnice
Obec Strupčice (německy Trupschitz) se nachází v okrese Chomutov v Ústeckém kraji. Leží asi 8 km východně od Chomutova. Severně od obce se nachází dobývací prostor Lomu Vršany a na východě ji od Malého Března odděluje těleso rekultivované výsypky. Žije zde asi 850 obyvatel.
Kostel sv.Václava stojí na nevýrazném návrší nad menší strupčickou návsí. Obklopoval ho hřbitov zrušený roku 1878. Řada drobných památek byla do Strupčic přemístěna z vesnic, které na Chomutovsku zanikly v důsledku těžby uhlí.

Zdroj a bližší info: https://cs.wikipedia.org/wiki/Strup%C4%8Dice a https://cs.wikipedia.org/wiki/Kostel_svat%C3%A9ho_V%C3%A1clava_(Strup%C4%8Dice)
78 fotek, 29.7.2016, 50 zobrazení, 17 komentářů | architektura, dokumenty, kultura, města
Vildštejn (německy Wildstein) je románský hrad přestavěný na zámek v okrese Cheb. Nachází se na kamenném ostrohu nad potokem Sázek ve městě Skalná. Byl vybudován v letech 1166–1225 a patří tedy k nejstarším českým hradům. Prvním známým majitelem byl Gerold uváděný k roku 1224. O rok později byl pánem hradu Vojtěch Nothaft (německy: Notthafft). Rod Nothaftů držel hrad do roku 1299, poté ho prodali Janovi Rabovi z Mechelsgrünu. Jeho potomci měli panství v držení až do roku 1349, kdy ho prodali rodu Frankengrünerů z Chebu, které v držení panství po sto letech roku 1439 vystřídali Gumerauerové. Od nich koupili hrad i panství Šlikové, po deseti letech pak Wirspergové a v roce 1596 Trautenbergové, kterým panství patřilo až do roku 1799. V letech 1799–1884 na panství hospodařili Wilhelmové, poté až do 1. světové války Wolkenstein-Trostburgové. Do 2. světové války pak továrnická rodina Geipelů.
Na počátku 15. století byl hrad poprvé zásadně rozšířen, v 16. století bylo částečně zastavěno nádvoří. Kolem roku 1783 byl v předhradí postaven dvoukřídlý zámek.
Hrad byl vystavěn v románském slohu s prvky štaufské hradní architektury jako vodní hrad. Od okolí jej oddělovalo umělé jezero. Později byl goticky a částečně renesančně přestavěn, románské prvky jsou ale zachovány. V předhradí vznikl ještě zámeček ve slohu barokního klasicismu.
Od roku 2001 je hrad přístupný veřejnosti. Byl kompletně zrekonstruován soukromou osobou. V přízemí hradu se nachází malý a velký rytířský sál, kde je zřízena restaurace. O patro níž je hradní kaple s malým muzeem, v patře je nově otevřený sál pro svatby a kulturní akce. Celé druhé poschodí je vyhrazeno pro hasičské muzeum se značným množstvím pozoruhodných historických exponátů. Na nádvoří jsou k vidění různá domácí zvířata, je zde prostor pro různé kulturní akce, rovněž se zde konají svatby.

Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Vild%C5%A1tejn; viz též: http://www.vildstejn.cz/index.html
67 fotek, 18.6.2016, 64 zobrazení, 51 komentářů | architektura, cestování, dokumenty, kultura, města
Chřibská (německy Kreibitz) je město v okrese Děčín, v Lužických horách, ve Šluknovském výběžku, na okraji Národního parku České Švýcarsko. Žije zde zhruba 1400 obyvatel. Chřibskou protéká říčka Chřibská Kamenice. Chřibská je vsí lánového typu, budovy jsou rozmístěné v úzkém pruhu podél Chřibské Kamenice v délce téměř 5 kilometrů. Nejstarší písemná zmínka pochází z roku 1352. Ještě starší historii města naznačuje kámen nesoucí letopočet 1144, nalezen byl při přestavbě kostela. V Chřibské byla nejstarší sklářská huť v celém středoevropském regionu, která podle zápisů v dvorských deskách existovala již v letech 1426 a 1428. Nejstarší zápis v knize města je z roku 1514, hovoří o tom, že huť je v provozu již přes 100 let, tj. musela existovat již v roce 1414. Po dobu trvání hutě v Chřibské zde působila řada sklářských mistrů. Jednu dobu byla huť majetkem firmy Mayer a syn. Po druhé světové válce se stala součástí podniků Borské sklo, resp. Crystalex Nový Bor. Vyrábělo se tu nejprve zelené lesní sklo, potom surovina pro broušení, rytí a malování. Huť vyráběla až do roku 2007, kdy její provoz z ekonomických důvodů skončil. Areál hutě si následně mezi sebe rozdělilo několik soukromých firem, které zde podnikají v oborech, jenž spojitost se sklem již žádnou nemají. V roce 1869 žilo v chřibském údolí celkem 5777 obyvatel, což je nejvyšší počet, který byl kdy zaznamenán. Většina obyvatel byla německé národnosti, po odsunu došlo k prudkému poklesu počtu obyvatel. Nově příchozí čeští podnikatelé často vyváželi vybavení německých provozů z pohraničí a ukončovali výrobu, což způsobilo další úbytek obyvatel. Bylo zbouráno několik domů, včetně některých na náměstí. Po roce 1989 docházelo k postupné obnově. Od 10. října 2006 je Chřibská opět městem.

Zdroj a bližší info: https://cs.wikipedia.org/wiki/Ch%C5%99ibsk%C3%A1
https://cs.wikipedia.org/wiki/Kostel_svat%C3%A9ho_Ji%C5%99%C3%AD_(Ch%C5%99ibsk%C3%A1)
40 fotek, 21.7.2016, 103 zobrazení, 70 komentářů | architektura, cestování, dokumenty, města, zvířata
Žulová (do 5. února 1948 Frýdberk, německy Friedberg) je město na západě Českého Slezska, v severozápadní části okresu Jeseník. Římskokatolický farní kostel svatého Josefa vznikl na místě gotického hradu Frýdberk, jehož zachovaná bergfritová věž byla využita jako kostelní věž s drobnou nástavbou zvonice. K věži, která je dominantním prvkem chrámu, byl v letech 1809–1810 přistavěna jednolodní budova vlastního kostela v jednoduchém klasicistním stylu.

Zdroj a podrobné informace:
https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%BDulov%C3%A1
https://cs.wikipedia.org/wiki/Kostel_svat%C3%A9ho_Josefa_(%C5%BDulov%C3%A1)
37 fotek, 11.9.2016, 40 zobrazení, 49 komentářů | architektura, cestování, dokumenty, kultura, města
Obec Horní Stropnice (něm. Strobnitz) se nachází asi 12 km jihovýchodně od města Trhové Sviny v okrese České Budějovice. V současnosti zde trvale žije přes 1500 obyvatel. Nedaleko se nachází hraniční přechod Šejby-Harbach pro pěší a cyklisty. Obec Horní Stropnice bývala původně malou osadou nacházející se na okraji neosídleného pohraničního hvozdu, v území, které věnoval roku 1185 český kníže Bedřich jako léno Hadmarovi z Kuenringu. Samotná Stropnice vznikla někdy koncem 12. století, v roce 1259 vlastnil její jednu polovinu Vok I. z Rožmberka, druhá část patřila Albertovi z Boršova, jenž se později psal ze Stropnice. Právě v této druhé části vsi stávala až do 15. století tvrz. Jeden díl osady získal následně dědictvím nebo koupí Smil z Hradů a roku 1300 jej prodal vyšebrodskému klášteru. Během první poloviny 14. století byly obě části vsi spojeny, Stropnice se stala městečkem a obdržela vlastní znak. V roce 1359 ji celou drželi Rožmberkové. Roku 1486 podlehla značná část městečka zkáze při požáru. Po smrti Petra Voka z Rožmberka (1611) zdědili Stropnici společně s novohradským panstvím Švamberkové a v rámci pobělohorských konfiskací přešla roku 1620 do vlastnictví císařského generála Karla Bonaventury Buquoye. Zdejší řemeslníci obdrželi v roce 1608 rozsáhlá privilegia, později potvrzená Buquoyem. Dobře se tu dařilo tkalcovství, v místě působil až do roku 1895 vlastní pivovar. Po zániku feudálního zřízení se Horní Stropnice stala roku 1849 samostatnou obcí. Co se týče jejího hospodářského rozmachu, doplatila především na značnou vzdálenost od železnice; zamýšlená trať přímo přes městečko zůstala pouze v projektu. Přesto se z Horní Stropnice stalo centrum podhůří Novohradských hor, vzniklo zde muzeum, spořitelna, pošta, strojní pletárna, sodovkárna, elektrárna, cihelna, pila, cementárna a dařilo se spolkovému životu. Od roku 1888 pracovala zdejší důležitá továrna na výrobu zemědělských strojů. Ačkoli jisté přerušení čilého života městečka přinesl odsun německého obyvatelstva provedený po druhé světové válce, dokázala si Horní Stropnice udržet postavení střediska celé přilehlé oblasti a zůstala výchozím bodem na cestě do Novohradských hor.

Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Horn%C3%AD_Stropnice
42 fotek, 29.8.2016, 53 zobrazení, 21 komentářů | cestování, dokumenty, krajina, příroda, vesnice
V roce 1457 byla v Kunvaldě založena Jednota bratrská. Prvním biskupem byl v roce 1467 zvolen Matěj z Kunvaldu. Dlouhé období pronásledování bratří vyvrcholilo jejich odchodem ze země v roce 1547. S historií Jednoty bratrské je v městysu spojeno několik zajímavých míst: Bratrská lípa - zasazena při odchodu bratří ze země, Modlivý důl - místo shromáždění k tajným modlitbám, Jordán - místo, kde byli křtěni noví členové Jednoty, Domek Na Sboru - původní bratrská škola.
13 fotek, 2.3.2017, 49 zobrazení, 3 komentáře | dokumenty, kultura, příroda
Baronský hřbitov je místo posledního odpočinku členů rodiny z Riesse-Stallburgu, kterým patřil velkostatek Odolena Voda-Panenské Břežany od roku 1828 do konce 19. století. Zídkou ohrazený prostor s náhrobky z bílého mramoru se nachází na okraji Velkého háje poblíž městského hřbitova v Odoleně Vodě.

Blíže o rodu Riesse-Stallburg: https://cs.wikipedia.org/wiki/Riesové_ze_Stallburgu
Blíže k osobnosti Mattyase Friedricha Riese baron von Stallburg: http://prostor-ad.cz/pruvodce/psever/pbrezany/riese.htm
Podrobně k pomníkům: http://www.odolenavoda.cz/download.php?FNAME=1176280341.upl
102 fotek, 8.11.2015, 43 zobrazení, 20 komentářů | krajina, příroda
Hořidla je rozhledna nacházející se na stejnojmenném neovulkanickém vrchu, kóta 371 m n.m. jihozápadně od obce Chotiněves. Výstavbu rozhledny provedla společnost Atlas Steel za finančního přispění Ministerstva financí a obce Chotiněves. Slavnostní otevření proběhlo 16. 12. 2008. Celková výška rozhledny je 14 metrů, vyhlídková plošina je ve výšce 13 m, vede na ni 67 schodů. Na rozhlednu je možný pouze pěší přístup po polních a lesních cestách. A to od silnice Třebutičky - Encovany, odbočka vlevo u křížku, popřípadě přímo z Chotiněvse či Jištěrp. Nejbližší železniční stanice jsou Horní Řepčice (přibližně 3 km vzdálené). Rozhledna je volně přístupná po celý rok. Z rozhledny lze vidět řadu vrcholů Českého středohoří: Sedlo (726 m n.m., nejvyšší vrch Verneřického středohoří), Ronov (Ralská pahorkatina), Vlhošť (Ralská pahorkatina), Radobýl, Lovoš a horu Říp.

Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Ho%C5%99idla_(rozhledna)
39 fotek, 11.2.2017, 77 zobrazení, 32 komentářů | architektura, dokumenty, kultura
Kostel Nejsvětější Trojice v Drahobudicích je připomínán již roku 1352 jakožto farní. Zprávy o jeho podobě se nedochovaly s výjimkou toho, že byl velice starobylý s vysokou věží a že v něm byla veliká kamenná křtitelnice, která byla při stavbě nového kostela roku 1753 zazděna do zdiva za nynějším hlavním oltářem, na základní kámen. Z dlažby starého kostela se dochovaly čtyři náhrobní kameny z 16. století, s nápisy a erby pánů Beřkovských ze Šebířova a pánů Koplířů. Tyto kameny byly vsazeny při přestavbě kostela roku 1753 do hřbitovní zdi, kde jsou dodnes.
Z nejstarší doby jsou známi plebáni (venkovští faráři): Mikuláš do roku 1354, Matěj, Jindřich do roku 1375, Mikuláš do roku 1379, Jan z Hradiště do roku 1404, Velík, dříve oltářník v Českém Dvoře, do roku 1408.
Jan Jiří Hillebrand, rytíř z Brandau, který koupil panství Bečváry od hraběte Brédy, dal roku 1753 chatrný kostel drahobudický úplně zbořit a nechal vystavět nynější kostel na vlastní náklady, v barokním slohu. Kostel stavěl italský stavitel Ignác Jan Nepomuk Palliardi (tento údaj je některými nejnovějšími výzkumy zpochybňován). Stavba neměla jako nyní střechu šindelovou, ale byla krytá taškami, přímo položenými na klenbu jako je tomu u márnice na hřbitově. Dne 20. října 1754 byl kostel vysvěcen. Krytina se však neosvědčila. Klenba zamokala a pukala, a proto byla roku 1778 pořízena podezdívka, nová vazba a nad ní nová, lehčí šindelová krytina jako je tomu nyní.
Kostel je jednoduchou stavbou s věží na západním průčelí. Stěny jsou hladké, rohy zaoblené. Kostel je zastřešen mansardovou střechou. Hlavní vchod je z věže, dva vchody vedlejší jsou v bocích chrámové lodi. Uvnitř lodi je presbytář, ve kterém je namalovaný baldachýnovitý hlavní oltář a zavěšen obraz Nejsvětější Trojice. V dlažbě je náhrobní kámen Marie Anny z Brandau, která roku 1761 zemřela ve věku tří let na neštovice. Latinský nápis zní: Hie avo dominante, patre praevolante, matre lamentante, quie dominem innocentem, Mariam Annam, de Prandau nondum triennem variolis opressam Libitina sepelivit, anno 18. Septembris 1761.
S příchodem roku 1948, kdy nastoupila k moci komunistická strana, nastal velký úpadek kostela. Byl opravován jen z nutnosti, a to v letech 1969-1973.
Po roce 1989 byl kostel navrácen církvi. V roce 1991 proběhla velká rekonstrukce, kterou však zmařil požár, který vypukl 21. října 1992, kdy vinou stavební firmy začala hořet střecha. Škoda byla vyčíslena na 2,5 mil. Kč. Voda, kterou byl kostel hašen, poškodila jak výzdobu tak výbavu kostela. Od té doby se oprava táhne do dnešních dnů.

Zdroj a bližší info o kostelních zvonech a varhanech: https://cs.wikipedia.org/wiki/Kostel_Nejsv%C4%9Bt%C4%9Bj%C5%A1%C3%AD_Trojice_(Drahobudice)
50 fotek, 16.7.2016, 58 zobrazení, 23 komentářů | dokumenty, krajina, příroda
Vozka je hora v České republice, 1377 m n. m., něm. Fuhrmannstein, osmý nejvyšší vrchol Hrubého Jeseníku, druhý nejvyšší v Keprnické hornatině. Převládajícími horninami jsou ruly a svory. Turisticky i přírodně zajímavé jsou 7 m vysoké svorové svědecké skály na vrcholu, ve kterých se nacházejí hojné vyrostlice minerálu staurolitu. Vozka se nachází na jihozápadní rozsoše hlavního jesenického hřebene, jeho svahy jsou odvodňovány Hučivou Desnou, Žlebním potokem a Hučavou do Moravy. Vozka je součástí CHKO Jeseníky a NPR Šerák-Keprník. Vrchol Vozky je pokryt řídkou smrčinou, ve výškách 1310–1340 m se nachází rašeliniště. Přístup na vrchol je z hlavního hřebene po žluté značce z Trojmezí nebo zelené ze sedla Pod Vřesovkou z údolí pako po žluté nebo zelené značce z Branné. Z vrcholových skal je kruhový rozhled po celém Hrubém Jeseníku, při dobré viditelnosti lze zahlédnout i Krkonoše, Beskydy nebo Tatry. Podle pověsti se vznik vrcholových skal vysvětluje tak, že přes zdejší rašeliniště projížděl vozka s nákladem chleba; zapadl však a aby z rašeliniště vyjel, podkládal kola pecny chleba. Za to jej stihl trest a i se svým vozem na vrcholu hory zkameněl.

Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Vozka_(Hrub%C3%BD_Jesen%C3%ADk)
33 fotek, 29.7.2016, 53 zobrazení, 6 komentářů | architektura, cestování, dokumenty, krajina, kultura
Bismarckova rozhledna nebo též rozhledna Háj u Aše se tyčí na vrchu Háj v české části pahorkatiny Smrčiny, asi 1 km severovýchodně nad městem Aš v Ašském výběžku.
V 60. letech 19. století vybudovali ašští nadšenci v čele s Jiřím Ungerem na původně holém a nevzhledném kopci odpočinkovou zónu s lesním parkem, který se stal chloubou Ašska. První záměr postavit zde i rozhlednu se objevil v roce 1874, ale ani přes finanční podporu města Aše se během následujících dvaceti let nepodařilo získat dostatečné množství finančních prostředků. Situace se však změnila v roce 1895 u příležitosti 80. narozenin prvního německého kancléře Otto von Bismarcka. V roce 1898 byl založen Výbor pro výstavbu rozhledny, jehož předsedou byl starosta Emil Schindler a na jehož činnosti se podíleli i členové dalších spolků (Německý a rakouský spolek alpinistů, spolek pěstitelů a zkrašlovatelů, Svaz Němců v Čechách). Členové výboru vyzvali občany Aše, aby přispěli na výstavbu rozhledny, která měla být pojmenována po uctívaném německém kancléři. Brzy se podařilo shromáždit dostatečné prostředky a byl osloven německý architekt Wilhelm Kreis, který byl označován jako otec Bismarckových sloupů a jehož návrh Bismarckova sloupu Götterdämmerung (Soumrak bohů) byl vyznamenán 1. cenou asociace německých studentů a až do roku 1911 byl použit celkem 47×. Kreis předložil celkem dva návrhy, ale oba byly zamítnuty. Teprve třetí návrh, který se od tradičního pojetí Bismarckových sloupů lišil, byl jednomyslně schválen. Tento návrh získal v roce 1901na umělecké výstavě v Drážďanech zlatou medaili. Stavbou byl v srpnu 1902 pověřen ašský stavební mistr Ernst Hausner, stavbyvedoucím byl polír Johannes Hörer ze Steinpöhl. Stavba byla zahájena 22. září 1902, základní kámen byl položen 18. října téhož roku. Hrubá stavba byla dokončena v říjnu 1903 a první návštěvníci si mohli rozhlednu prohlédnout a vystoupat nahoru 25. prosince po zaplacení 10 haléřů. Rozhledna byla slavnostně otevřena 19. června 1904. Náklady na stavbu činily 58 967 rakouských korun a spotřebovalo se 666 m3 žulovýchkvádrů, 65 000 cihel, 58 vagónů vápna a tři vagóny cementu. Rozhledna je 34 m vysoká a její základna má čtvercový půdorys o rozměru 6,7 × 6,7 m. V roce 1913 byl u vedlejšího vchodu umístěn bronzový reliéf Bismarcka od Albrechta Gerolda st., který byl spolu s ostatními zmínkami o Bismarckovi odstraněn po roce 1945.
Současnost: V roce 2004 byly vykáceny stromy, které bránily ve výhledu, a rozhledna opět začala plnit svoji funkci. Majitelem rozhledny je město Aš. V roce 2010 byl pod rozhlednou na vrchu Háj vybudován nový sportovní areál. V roce 2013 proběhla rekonstrukce interiéru a exteriéru rozhledny.
Zdroje a bližší info: http://www.info-as.cz/bismarckova-rozhledna a https://cs.wikipedia.org/wiki/Bismarckova_rozhledna_(H%C3%A1j)
54 fotek, 11.9.2016, 76 zobrazení, 25 komentářů | architektura, cestování, dokumenty, kultura
Jihozápadně od Nových Hradů stojí pozdně gotická tvrz Cuknštejn na vyvýšenině nad řekou Stropnicí na konci Terčina Údolí. Jedná se o jedno z nejzachovalejších vladyckých sídel v Českých zemích. Z větší části je v původní podobě jako vzácný doklad přechodového článku mezi zemanskou tvrzí a panským hradem, s osmibokou věží, čtvercovým dvorem i pavlačemi zdobenými arkádami.
První zmínka pochází z r. 1491, ale podle archeologických nálezů je starší. Za Českého stavovského povstání, po smrti majitele tvrze, byl hrádek r.1619 zabrán, vydrancován a zpustošen císařskými vojsky. O necelý rok později jej daroval císař Ferdinand II. hraběti a císařskému generálovu Karlu Bonaventurovi Buquoyovi jako součást novohradského panství. V současné době vlastní tvrz soukromý majitel, který ji postupně rekonstruuje a při této příležitosti jsou objevovány další významné archeologické detaily.

Zdroj: http://www.novehrady.cz/tvrz-cuknstejn/d-1482
Bližší info též: https://cs.wikipedia.org/wiki/Cukn%C5%A1tejn
28 fotek, 4.12.2016, 37 zobrazení, 10 komentářů | architektura, cestování, dokumenty, kultura
Boží hrob, hovorově též Božák, je napodobenina ústřední části jeruzalémské baziliky Božího hrobu, stojící na okraji města Slaného v okrese Kladno. Kaple, postavená roku 1665, se nachází na temeni zalesněného pahorku Okrouhlík (330 m n. m.), asi 1,3 km jjz. od centra města, nad předměstím Kvíček (avšak ještě v katastrálním území Slaný). Stavba je pokládána za nejstarší dochovanou památku tohoto typu v Česku.

Zdroj a bližší info: https://cs.wikipedia.org/wiki/Kaple_Bo%C5%BE%C3%ADho_hrobu_(Slan%C3%BD)
19 fotek, 31.10.2016, 37 zobrazení, 15 komentářů | architektura, dokumenty, kultura
Strahovská knihovna je knihovnou Královské kanonie premonstrátů na Strahově. Historická část knihovny ve svém fondu obsahuje přes 200 000 svazků, z toho přes 3000 rukopisů a 1500 prvotisků, uložených ve zvláštním depozitáři. Knihovnu tvoří dva sály, Teologický a větší Filosofický, propojené spojovací chodbou. Nejstarší část dnešní knihovny, tak zvaný Teologický sál, vznikl v letech 1671–1674 podle návrhu a pod vedením G. D. Orsiho. Nástropní fresky od strahovského řeholníka Siarda Noseckého jsou z let 1721–1727. V sále je uložena hlavně teologická literatura, většinu severní stěny pokrývají různá vydání Bible. Obě spojovací chodby slouží také jako knihovny, na západním konci severní spojovací chodby je tak zvaný kabinet kuriozit, předchůdce pozdějších muzeí. V zasklených skříních jsou zde umístěny pozoruhodné přírodniny (lastury, vycpaná zvířata apod.). Hlavní klenutý sál historické knihovny, nazvaný Filosofický, o rozměrech asi 10 x 32 m sahá přes dvě patra budovy a má zhruba v polovině výšky ochoz. Vznikl úpravou původní sýpky v letech 1783–1785 s novým průčelím od I. J. Palliardiho a sochami Ignáce Františka Platzera. Roku 1792 byl upraven tak, aby se sem mohl přestěhovat knihovní mobiliář z roku 1778 ze zrušeného kláštera v Louce u Znojma. Nástropní fresky jsou od Františka Antonína Maulbertsche z roku 1794 a znázorňují duchovní vývoj lidstva.

Zdroj a bližší info: https://cs.wikipedia.org/wiki/Strahovsk%C3%A1_knihovna
Viz též: http://www.strahovskyklaster.cz/teologicky-sal-knihovny , http://www.strahovskyklaster.cz/kabinet-kuriozit-a-spojovaci-chodba-knihovny , http://www.strahovskyklaster.cz/filosoficky-sal-knihovny
9 fotek, 29.8.2016, 70 zobrazení, 44 komentářů | architektura, cestování, dokumenty, krajina, kultura
Pozdně empírová kaple sv. Anny s hranolovou věží je z roku 1849, před ní kříž z roku 1834.

Blížší info k místu viz: http://www.orlickehory.net/mista/cihak.htm
32 fotek, 15.8.2016, 47 zobrazení, 35 komentářů | architektura, cestování, dokumenty, krajina
Bitva u Kolína - dne 18. června 1757 se u Křečhoře odehrála jedna z nejvýznamnějších bitev evropských dějin z politicko-vojenského hlediska. Po politické stránce to byl první a rozhodující úder expanzivním snahám Fridricha II. Pruského, který měl obležením Prahy na dosah vítězství v tzv. sedmileté válce (chtěl k Prusku připojit hospodářsky silné české země). V bitvě se střetla vojska pruského krále Fridricha II. s rakouskou armádou polního maršála Leopolda Dauna, posílenou o saské jezdecké pluky. Zpočátku nerozhodná bitva skončila vítězstvím početně silnější rakouské armády. Její výsledek přiměl pruskou armádu ukončit obléhání Prahy a měl rozhodující vliv na další průběh sedmileté války. Po vojenské stránce je bitva u Kolína jako jedna z klasických ukázek lineární taktiky zařazena mezi nejznámější akce evropských vojenských dějin.

Zdroje a bližší info: https://cs.wikipedia.org/wiki/K%C5%99e%C4%8Dho%C5%99¨, https://cs.wikipedia.org/wiki/Bitva_u_Kol%C3%ADna

Komentáře

nebo přihlásit Komentář lze odeslat klávesovou zkratkou shift + enter

Rajce.net je největší česká sociální síť
zaměřená na sdílení fotografií a videí.

Nabízí neomezený prostor zdarma, snadnou a rychlou výrobu fotoknih i jiných fotoproduktů.